Suše! Konečně vím, jaké to je. A díky, Ondro!
S ADAMEM ČÍŽEM Celou věčnost trvalo, než nastal onen den, kdy polabský multišampion v Kooperativa NBL padl na domácí půdě. Tu věčnost číselně definovalo dvanáct a půl roku a celkem 243 utkání.
Že ale bude ligové dějiny přepisovat oslabený kolínský soused, točící celý dohrávaný duel 5. kola pouhých šest hráčů, to je překvapení z největších.
„Dali jsme to suše!” rozchechtal se nedlouho po utkání ústřední režisér spektakulárního medvědího úspěchu Adam Číž, který se i dík svým 27 bodům, 10 asistencím, 5 trojkám a 10 šestkám v 31 letech sám dočkal velkého kariérního momentu - vůbec poprvé si mohl vychutnat triumf právě nad Nymburkem.
„Samozřejmě pro celou organizaci kolínského klubu je to velký úspěch. Vyhrát s Nymburkem je vždycky speciální a ještě v jeho hale - to je úplně perfektní. Pro mě osobně je to navíc vůbec první vítězství nad Nymburkem, a to je taky speciální pocit. Obzvlášť po tom nevydařeném sobotním utkání s Brnem to bylo takové vykoupení. Jsme za to všichni strašně rádi, bohužel je to v kolonce jen za jednu výhru,” usmál se.
Adame, bude dnes následovat aspoň střídmá oslava, když až do soboty nehrajete žádný zápas?
Bez statisticky nejužitečnějšího hráče ligy Slavinskase a dalšího podkošového hráče ze základní rotace Lošonského, jde takový výsledek brát za víc než senzační?
Jak dlouho jste věřil, že v šesti vydržíte s jedenáctkou domácích běhat?
Tak jsem o tom nepřemýšlel. My si před zápasem přímo neříkali takové ty kecy okolo, že jedeme do Nymburka vyhrát. (smích) Chtěli jsme odehrát dobrý zápas, pro dobrý pocit, aby to nebylo o dvacet a víc jako často v minulosti. Pro to bylo potřeba chytit začátek. A pak naše víra ve vítězství rostla s tím, jak se zápas vyvíjel dál.
Jak jste se ve čtvrté čtvrtině, ve které jste po obratu domácích musel tým hodně zachraňovat, cítil při 39 minutách vy?
Překvapivě dobře, ani nevím díky čemu. Před sobotním zápasem jsem kvůli nemoci celý týden netrénoval a i v neděli jsem měl volno. Jistě ale trvat dnešní zápas o tři minuty dýl, už by to hraničilo s kolapsem. Naštěstí to dopadlo dobře.
Obdivné reakce sklízel na sítích hned po zápase i váš 35letý veterán Jiří Jelínek, jak tu honičku zvládal 36 minut on?
No, stáli při nás dnes všichni svatí. Jirka hrál velmi dobře, hlavně v útoku a těch 36 minut zvládl. Ona ani nebyla jiná možnost.
Jaký byl v dané kádrové situaci plán? Chtěli jste zkusit využít ranního času utkání, který byl pro všechny nymburské cizince novotou?
No, i pro mě to bylo teprve poprvé, i když pro Kolín to byl už třetí takový zápas v Nymburce. Atmosféra byla fajn, děti mají z koše čistou radost, není skoro slyšet vlastního slova a nás hráče to baví. Ráno je jistě netradiční čas, a když chcete hrát vyrovnaně s Nymburkem, ideálně ho musíte vykopnout z komfortní zóny. A nám v prvním poločase strašně vyšel útok, trefovali jsme těžké střely a v obraně si dobře pomáhali. Nymburk jsme vyloženě nepouštěli do jeho hry, do protiútoků, když jsme byli nebezpeční na útočném doskoku a rychle se vraceli zpět. To bylo hlavní, aby nás soupeř v jeho široké rotaci nepřeběhal.
62 procent z pole na kurtu Nymburka, s trojkami 16/9 a vedením o 13, to byl přímo poločas snů. Co po něm znělo v šatně?
Věděli jsme, že na nás Nymburk vletí a zapne na 120 procent. To se i stalo, ale my díky polštářku z první půlky byli i po třetí třetině na remíze.
Když ale osm minut do konce šli domácí na plus 4 a vám už docházely síly, co jste si říkal tam?
Konečně jsme v ten moment ukázali mentální sílu. My z té užší rotace už věkově máme většinou kolem třicítky, ale ukázali jsme vyzrálost. Nevzdali jsme se. V takové chvíli jsme - všichni už zafunění - mohli složit zbraně, ale hráli jsme pořád dál a nakonec to takhle pěkně vyšlo.
Posledních sedm minut jste to asi hodně musel brát na sebe a byl dokonce dvakrát faulován při trojce, což byla nemalá klika, že?
Fauly to ale byly, ten obránce stál pokaždé až u mě. Já to tam už musel brát na sebe, v závěru se vyfauloval Ondra Šiška, Nymburk všechno přebíral a my něco potřebovali vytvořit ze situací 1 na 1. Naše kombinace, kterými jsme je rozkládali v prvním poločase, šly při přebírání pryč.
Dvakrát v závěru trojkou pomohl i Michal Mareš a pak přišel klíčový poslední útok, kdy jste si při vedení o bod pomohli k udržení na půlce soupeře dvěma útočnými doskoky.
Tam už hrálo roli i to sportovní štěstíčko. Já chtěl držet balon, co nejdéle to šlo, a dvakrát jsem to spíš nahazoval v posledních vteřinách na koš, než abych střílel. Kluci to tam ale výborně vybojovali a potřetí už museli domácí faulovat Michala Mareše.
Letos zatím záříte v obraně, ještě před sobotou jste v ní byli druzí nejlepší. Jaký byl v dané sestavě defenzivní plán, když Nymburk pod koučem Sokolovským sází stovky na počkání?
Nic jsme extra neměnili. Jen jsme si řekli, u kterých hráčů nechceme, aby stříleli, a od kterých můžeme pomáhat.
Málem šlo o zápas prvního s druhým, teď jste se výhrou posunuli na třetí pozici. Jedete zatím v sezoně podle plánu?
Díky téhle výhře ano. Naším plánem bylo porazit Brno, což se nepovedlo. Byli jsme pak trochu zklamaní, protože se pořád řeší medaile, medaile. K tomu ale je třeba vyhrávat hlavně doma. Dneska jsme se tou výhrou vrátili na správnou kolej.
Zdá se, že ligový zelenáč Adam Konvalinka vás naučil i bránit, což je letošní velkou kolínskou novinkou.
To určitě je. Je to pro nás všechny nové, i na tréninku a před i po zápasech všechna videa směřujeme na obrannou polovinu a ne na útočnou, jako tomu bývalo. Určitě jsme zvedli obranu pick-and-rollu, kde jsme celé roky hořeli. Teď nám to už celkem jde.
Když říkáte hořeli při pick-and-rollech, při vašich čtyřicetiminutových pobytech ve hře se vás to muselo hodně týkat.
Při zlepšování obrany se mě to týká vždycky. (směje se) Vždycky když tam něco nevyjde, jsem v tom namočený. Strašně mi ale pomohl příchod Ondry Šišky. A k tomu to bylo i směřované, abych nemusel hrát čtyřicítky a v obraně se nešetřil. Můžu teď v obraně vynakládat víc energie. A není už žádná výmluva pro to nebránit líp, protože těch 30 minut v průměru je už v pohodě.
