Za co by slezský doyen směnil Mač roku?

S LUĎKEM JUREČKOU Slezanům musel ve středu spadnout ze srdce velký kámen, když velmi oslabení hosté z Pardubic, hrající bez Vyorala, Burnetta a Slaniny, ze získaného nesportovního faulu v koncovce vytěžili jen jeden bod a Opava se z tříbodového vedení odrazila k vítězství 99-89. 

Po pouhých dvou výhrách z předchozích 8 zápasů bylo zcela zásadní v pokračujícím dostihu s Kolínem o druhou příčku po nadstavbě, jenž vyvrcholí v sobotu před kamerami ČT (17:10) vzájemným soubojem na opavské palubovce. Za domácí tábor k bitvě sezony nyní promluví veterán Luděk Jurečka.

Luďku, bilance 2-6 z posledních osmi utkání před duelem s Pardubicemi nebyla právě vstupenkou k výhře. Co za poklesem i přes poslední posílení hledat? Dopadly i na váš tým důsledky prodělaného covidu?
Tak, my jsme tu měli první covidovou vlnu už kolem Vánoc, kdy to pár lidí prodělalo. Ale s tím vlivem těžko říct. Jistě, jak se v lize oddělila horní šestka, jsou tam zápasy těžké prakticky všechny, není si kde ulevit, dvakrát jsme blbě prohráli v koncovce a to pak není kde dohnat. Taky jsme měli úsek se třemi zápasy venku, k tomu Nymburk, což taky není ideální soupeř. Jednou prohrajete doma, pak jedete dvakrát ven, kde to nevyjde, a prohry se najednou vrší jako na pásu. My ale měli trochu náskok ze základní části a pevně doufám, že ty poslední dva zápasy doma zvládneme a do play-off půjdeme ze druhého místa.

Ani s šampionem doskoku Petrem Bohačíkem jste v posledních zápasech několikrát neměli 40 doskoků. Byla znát absence Filipa Zbránka, nebo na to i vinou covidové pauzy chyběla energie?
Filip určitě chyběl. Je to dravec, který se rve o každý doskok. Měli bychom být schopní ho zastoupit, ale hlavně budu rád, když na play-off už budeme ”ve fullu” (kompletní). Ty doskoky ale taky vyplývají ze hry. My se tam v útoku snažíme chodit aspoň ve dvou ve třech, nicméně já počty doskoků neberu zase za tak zásadní čísla.

Zmínil jste první vlnu covidu v týmu. Pak přišla částečně ještě jedna, kolik členů týmu to tedy celkem odneslo?
Myslím, že z týmu kromě tak jednoho dvou jsme to prodělali všichni.

Zdá se, že tento výpadek byl znát i na trojkové formě, kdy se v poslední době v zápasech začínají vršit jednociferné počty tref.
Tam nám prach trošku zvlhnul. Pozice jsme pořád měli, ale šlo o to mít v pohodě hlavu, srovnat si nohy a dávat to. Tohle je na každém a já doufám, že v nejdůležitější části sezony si trojkami zase pomůžeme. Teď nám díky příchodu ”Bočiho” (Petra Bohačíka) vzrostla i síla pod košem, kam můžeme hrát a víc tak hru vyvažovat.

Slabší nebo kolísavější čísla měl po Novém roce i kapitán a lídr týmu Jakub Šiřina a vy tak v poslední době máte víc zápasů s jen 70 body.
Dalo se čekat, že to jeho ”torpédo”, které letělo do prosince, nemohlo vydržet celou sezonu. Proto doufám, že po tom hlušším okně se opět nastartuje k těm top výkonům, které ho zdobí, a ukáže, že je tu playmaker number one (ligový rozehrávač číslo 1) a dotáhne nás do vytouženého finále.

Zdá se také, že se u vás v posledních letech opakuje, že po skvělé první polovině sezony po Vánocích vaše fazona klesá a kolísá. Už jste se tomu v týmu věnovali?
Těžko říct, co v tom je. Člověk vlítne do sezony natěšený, daří se mu, myslí si, že to tak bude celý rok. Soupeři se na nás ale víc a víc připravují a v pozdější fázi jsou asi připravení líp než na začátku sezony. Taky ”Šířa” (Šiřina) obvykle z ”repre” léta přijede s takovou energií, že úplně svítí a je prostě někde jinde. Na každý tým ale během sezony nějaká menší krize přijde a my si to musíme vybrat a teď už směřovat k nejdůležitější části sezony a makat na všech frontách.

V aktuálním rozpoložení jste asi museli být rádi, že k vám ve středu Pardubice dorazily v takovém oslabení a v boji o kýžené druhé místo nepřišlo další zaváhání.
No, ono když člověk vidí, že soupeři chybějí hráči, myslí si pak podvědomě, že to půjde samo a nějak je porazíme. Pardubice ale i tak měly dost kvalitních hráčů, kteří umějí hrát. A my tak museli makat celých 40 minut, abychom to důležité vítězství získali a neztratili tak kontakt s Kolínem. 

S ním vás na domácí půdě čeká v sobotu rozhodný televizní duel o všechno, tedy o druhou pozici. Jak ho ve světle středy a oživení kolínského trojkostroje vidíte?
Víme, že nám to teď nejde moc v obraně a musíme se tomu věnovat a něco změnit. Kolínu se o něco rozšířila rotace, ale doufám, že radovat se budeme my. A kolínské trojky? To se uvidí, každý zápas je jiný a důležité je, co dovolí obrana, a jak si budeme vypomáhat. Je taky vidět, že po posílení je to tým, kde už může dát body devět deset lidí a nejde si hlídat jen ”Čížáka” (Číže), SKinnera a Novotného. Nedělí se o tu druhou bilanci s námi náhodou.

Věříte, že pokud vyhrajete, je hotovo? A že v případě, pokud byste nepřeklopili vzájemné skore na svou stranu (nyní -20), by nehrozila v posledním zápase výhra Kolína doma nad Nymburkem a vaše domácí porážka s USK, což by vás pak ještě v teorii mohlo o druhý post připravit?
Doufal bych, že by bylo hotovo a že Nymburk nebude chtít druhou prohru v sezoně a přistoupí k tomu na sto procent. Na USK málem zase padl, ale je první a má to takzvaně na háku. Já ovšem věřím, že bude chtít vyhrát. Ani my bychom na to ale neměli spoléhat a měli bychom domácí zápas s USK zvládnout.

Když tu teď celou dobu mluvíme o důležitosti druhého místa pro případné semifinále s Kolínem, bude to bez fanoušků skutečně výhoda? Není vlastně jedno, kde se bude začínat?
Není. Domácí hala je domácí hala, i když tam fanoušci nejsou, a nám to tradiční ”žluté peklo” bude chybět. Člověk tam denně trénuje, zná koše, svoje balony, celé prostředí. Taky jsme ale ještě nepřešli přes čtvrtfinále. Já nicméně doufám, že tu výhodu získáme, i když na druhou stranu - klidně bych vyměnil prohru v sobotu za to, že to Kolínu i s úroky vrátíme v tom semifinále. (usmívá se)