Pokud bude metr stejný, musíme tlačit bez faulů

Pro reprezentačního kapitána to byl včera ve vyprodané pražské Královce poněkud hořký večer. S Nymburkem podlehl v prvním duelu čtvrtfinále Ligy mistrů Galatasarayi Istanbul rozdílem 26 bodů a nemohl si tak příliš užít svůj stý zápas v soutěži.

„Samozřejmě ne vždycky se nám podaří Královku vyprodat. Už se to párkrát stalo, bohužel náš výkon to v tomhle případě nepodpořil, aby z toho i fanoušci měli pěkný večer. I tak jim děkuju, protože atmosféra byla super,” chválil autor šesti bodů za 19 minut Vojtěch Hruban.

Vojto, šlo v takto důležitém duelu o poněkud drsný direkt?
No, tak jo. Zápas nám hodně nevyšel, Galatasaray byl tentokrát lepší. Jestli to skončilo o 26, je jedno, prohra je prohra, na body se nehraje. My se z toho chceme nějak poučit, nefungovalo nám totiž skoro nic a bylo by lepší otočit list a začít znova. Někdy to tak chodí. Série se hraje na dvě výhry, Galatasaray má jednu a doufám, že tu po zápase slavil předčasně. My v Lize mistrů venku vyhráváme víc než doma a možná to v Istanbulu pro nás bude jednodušší.

Mohl by vás soupeř po takové výhře doma podcenit?
Teď je najednou tlak na nich, aby sérii doma ukončili. My tam můžeme jet se zvednutou hlavou, a když dokážeme vyhrát, bude všechno otevřené a doma budeme favoriti zase my. Musíme ale hrát jinak než v tomhle zápase. Galatasaray hrál dobře a my jsme na jeho individuality nedokázali zatlačit tak, abysme je donutili ke ztrátám, mohli jsme běhat dopředu a hrát svou hru. Nebyli jsme v potřebném tempu a pak už byl náš výkon v křeči, i přes ohromné množství vložené energie. Balony se odrážely víc k nim a bylo snad pět situací, kdy už to byl na půl náš zisk a najednou z toho byl po náhodném odrazu snadný zásah zpod koše pro soupeře. I tak to někdy chodí, my si to bohužel vybrali v play-off. Snad už téhle smůly je konec a příští zápas bude úplně jiný.

Galatasaray se od dvou vašich výher nad ním v základní skupině na dvou pozicích výrazně proměnil a asi je znát síla jeho rozpočtu. Jak to vidíte vy?
Talent a individuality jsou samozřejmě na jejich straně, to vědí všichni. My hrajeme daleko týmověji, víc sázíme na tlak v obraně i v útoku, který by nemusel soupeř vydržet, ale tentokrát jsme se do toho vůbec nedostali. Kombinace toho, že jsme v tom nebyli úplně dobří a úzkostlivějšího metru rozhodčích, což není stížnost, znamenala, že my pak prohráváme, protože ten potřebný tlak nedokážeme vytvořit a naše obrana nefunguje. Nedokážeme soupeře ani unavit, protože tempo hry se zpomalí. Tohle tak bude něco, co zřejmě budeme muset změnit, a pokud bude metr stejný jako v tomto utkání, budeme muset tlačit bez faulů, což je těžší, ale pokud chceme v sérii zůstat, tak budeme muset.    
 
Galatasaray je možná první soupeř, který vás v letošní Lize mistrů přeskákal. Byl i v tom zakopaný pes?
Oni jsou razantně větší než my, což je většina týmů, ale my jsme to většinou dokázali vynahradit bojovností, rotacemi a týmovou připraveností. V tomhle zápase nás ale poráželi jeden na jednoho a vznikalo strašně moc rotací a výpomocí a ten výškový rozdíl se projevoval ještě víc, když naši guardi vycházeli na jejich pivoty a s tím se nic dělat nedá. Doskoků soupeře pak bylo hodně, často jsme ten míč už skoro měli, ale najednou se odrazil k nim. Prohrávali jsme takových situací spoustu a musíme si na to dát pozot, protože bez vyrovnaného doskoku to půjde těžko.

Střelec Gray, kterého znáte z působení v italském Scafati, potvrdil 19 body své kvality?
Rob je opravdu skvělý skórer. Když má dobrý den, zastavuje se hodně těžko. Musíte mu střelu aspoň ztížit a doufat, že mine. Měl dost balonů, ty body dal a ukázal už mockrát, že umí. Musíme se na to do druhého zápasu připravit. Nakonec nebyl problém přímo v jeho osobě, ale spíš v celkovém obrazu hry, kdy jsme nezvládli zastavit jiné hráče, kteří vytvářeli přesilové situace a mismatche.

I když jste bránili na horní hranici agresivity, odpovídal poměr faulů 4-0 v prvních dvou minutách rozhodného úvodu třetí čtvrtiny dění na hřišti?
Jsou to všechno na půl fauly, které se normálně osm z posledních deseti zápasů Ligy mistrů nepískaly, a my byli schopní hrát takovou obranu, mít z toho zisky, valit dopředu a hrát naši hru. Dvakrát ale byl metr zničehonic jinde a to doma s Nanterre a teď s Galatasarayem. My jsme si řekli, že nemůžeme přestat hrát svou hru a musíme pořád tlačit a donutit rozhodčí, aby aspoň něco nepískli. A pak to dopadlo takhle. Byla tam i velká frustrace z toho, že nám to nešlo celkově, ale je to trochu zvláštní. Hand-checking se posledních pět let v Lize mistrů v podstatě nepíská, ale občas přijde zápas, kdy si na to musíte dát obrovský pozor, aby tam ta ruka položená na soupeři nebyla. Je to občas loterie.   

Jak vám bylo vysvětleno zneplatnění vaší trojky za stavu 49-63, kdy jste se ještě mohli zkusit nastartovat?
Tuším, že (spoluhráč) Nighael Ceaser měl někoho strčit, což mi tak ale nepřišlo. Doběhl ke cloně a v momentu, kdy já vystřelil, bránící borec vyskočil dopředu a spadl pode mě. Neviděl jsem to detailně, ale byla to rozhodující situace. Těsně před tím jsme byli prakticky na remíze a najednou tam byl úsek asi sedmi bodů soupeře a místo trojky s faulem měli oni trestný hod za technickou a vzápětí trojku. Musel bych se ale podívat na video, abych to posoudil přesněji.