Vypadá, že už jej nic nezviklá. Jeho rozhodnutí na vrcholové úrovni skončit je tak definitivní. Se 14 tituly za 22 sezon v NBL, z nichž 16 připadlo na jeho osudové angažmá v Nymburce.
„Pro mě to definitivní je. Já většinou svá rozhodnutí neměním a na tohle jsem měl dost času si promyslet. Teď je to pro mě konečné,” prohlásil 41letý power forward Petr Benda na úvod prvního velkého rozhovoru, v němž více osvětlil nejen svůj kariérní exit, ale také budoucnost.
Petře, jaké prožíváte pocity po oznámení konce kariéry?
Už jsem byl rozhodnutý delší dobu. Už jsem o tom přemýšlel po konci sezony a různými okolnostmi to dospělo k tomuto rozhodnutí. A je to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohl udělat.
Proč tedy končíte?
Bylo tam hodně okolností, které se mezi sebou míchaly. Poslední sezony jsem vždy podepisoval jen na jeden rok, abych si vždy mohl v létě říci, jestli to za to ještě stojí pokračovat. A vždy to bylo také o tom, zda z klubu bude zájem, abych pokračoval. A momentálně ten zájem z nymburského klubu nebyl a zvolili variantu mi hráčskou smlouvu nenabídnout. A to já akceptoval, protože chápu, že se rozhodli jít jinou cestou. Měl jsem i nabídky z jiných klubů, rozmýšlel jsem se dlouho, ale když jsem si porovnal plusy a minusy, tak nejlepší variantou pro mě bylo skončit.
Mrzí vás, že to nekončí titulem?
Určitě. Bylo to zklamání, ale když jsem se za tím v průběhu léta ohlížel, tak ta sezona byla hodně zvláštní už od začátku. Měnil se trenér, zranil se rozehrávač, vyměnilo se přes deset hráčů. Pak jsme nebyli schopni postoupit do finále.
Jak se budete ohlížet za kariérou, která přinesla 14 titulů?
Čtrnáct titulů je jen číslo. Je tu několik kluků, kteří to mohou překonat a já jim to budu přát. Našlápnuto k tomu má třeba Martin Kříž (aktuálně 9). Já nemám ve zvyku se ohlížet do minulosti, spíš se dívat do přítomnosti a budoucnosti a upřímně se na to těším. Konkrétní náplň mojí další práce je zatím ve hvězdách, mám nabídky z různých odvětví a mohu si vybírat, což mě těší. Jedna nabídka přišla z Nymburka na částečnou výpomoc v managementu, další jsou v řešení. Uvidíme, jak se to v nejbližších týdnech vyvrbí.
Většina lidí ale možná čekala, že se budete profilovat jako trenér.
Dělat trenéra mě moc neláká. Aspoň v tento okamžik. Teď si neumím představit, že bych nastoupil do trenérského kolektivu a byl v nějakém týmu. Láká mě vyzkoušet věci, na které dosud nebyl čas, a které přináší každodenní život, a věřím, že jsem stále schopný se spoustu věcí naučit.
Oznámení o konci vaší kariéry sdílelo mnoho ligových hráčů a třeba i Tomáš Satoranský. Často padalo slovo legenda. Dostal jste i vy nějaké zprávy, které vás potěšily?
Já se na sociálních sítích objevuji jen velmi málo, ale děkuji všem, kteří mi ke konci kariéry popřáli. Jsem rád, že jsme v nich nějakou stopu zanechal a že si mě budou pamatovat. Na telefon mi přišla spousta zpráv. Většinou to bylo poděkování za mou kariéru. Je to hezké, když si lidé vzpomenou. Já to dělám stejně, že napíšu hráči, který mi zůstal v srdci.
Myslíte si, že vám basket nebude chybět a že opravdu necháte míč ležet někde v koutě?Jako jestli se za půl roku nerozhodnu vrátit? Já věřím, že ne. Věřím, že moje nová práce mě bude bavit natolik, že nebudu mít choutky se vrátit. Spíš se těším, že budu moct dělat sporty, na které během basketbalové kariéry nebyl čas. A je jich hodně. Já bych bez pohybu nevydržel ani dva tři dny. Se synem jsem chodil běhat, skoro každý den jsem byl na beachvolejbalovém hřišti.
V nymburském klubu vznikla myšlenka, že byste se na hřišti přece jen ještě aspoň jednou objevil v úvodu sezony, aby se s vámi mohli rozloučit fanoušci. Jak reálně to vidíte?
No, nebyl jsem tomu moc nakloněný, ale co mi píšou fanoušci, tak to začínám přehodnocovat a bylo by fér se s nimi rozloučit na hřišti a umožnit jim to, pokud by se jim to líbilo. Ale bylo by to jen na skok. Nejsem si jistý, jestli po těch pěti měsících bez basketu vůbec něco trefím.
Také se objevují zprávy, že si konečně budete moct zahrát za rodnou Jihlavu. Ani nižší soutěže vás nelákají?
Už jsem dostal nabídku i hrát první ligu za Polabí. Z Jihlavy mám také zprávy, ale momentálně jem nastavený tak, že s hraním skončím. Uvidíme, třeba časem mě to začne lákat a někde si občas zajdu zahrát, ale momentálně tu potřebu necítím. Teď se spíše chystám v beachvolejbalu s manželkou na olympijské hry do Paříže. Jen musím přemluvit Mezinárodní olympijský výbor, aby povolil smíšené dvojice na olympiádě. To se mi však asi nepodaří. Momentálně jsem ale už spíš beachvolejbalista než basketbalista. Baví mě i další sporty jako tenis nebo fotbal.
Takže je možné, že podobně jako Petr Čech, který z fotbalové branky přesedlal do hokejové, si vyzkoušíte závodně i jiný sport?
To nehrozí. Ale v beachvolejbalu už s manželkou absolvujeme amatérské turnaje a nevedeme si vůbec špatně. Tak asi budu udržovat svou kondici.
