Novinky

UDÁLOST Nikdy nebyl slávistou. Když však kvůli rozdílným požadavkům obou stran nedopadly dodatečné „námluvy“ s Nymburkem, už definitivně nebylo co řešit a rychle se jím stal. A rád. Pokud se naplní aktuální plán, už na jaře si nejspíš zopakuje velké postupové oslavy, jež před 12 lety zažil při návratu do NBL s Opavou. Z první ligy teď bude jako hlavní favorit útočit na nejvyšší soutěž v dresu nového zjevení domácí mužské basketbalové scény - SK Slavia Praha. Ex-kapitán Nymburka i národního týmu Pavel Pumprla se ve 34 letech stane minimálně na rok její hlavní postavou a spíš na delší období i projektovým manažerem, jak nově zní název jeho funkcionářské funkce.
 

UDÁLOST Brněnské mmcité1 představilo vstup už třetího spolumajitele do klubové struktury. Menší části svého 50procentního podílu se vzdal nedávno oznámený nový spolumajitel, izraelsko-americká společnost True Player Group, jež do klubu získala nového podílníka, a to Yedidiu Rapaporta, který se podle informací z brněnského klubu před několika týdny vzdal nemalého vlastnického podílu v izraelském prvoligovém klubu Hapoel Tel Aviv. Největší, 50procentní podíl, tak aktuálně má v mmcité1 Basket donedávna většinový akcionář Ctirad Nečas.

S KOUČEM ROKU RONENEM GINZBURGEM I na něm bylo v průběhu právě končícího kempu národního týmu znát, jak si společné bytí se svou takřka kompletní lví družinou po dlouhém odloučení užívá. Při trénincích často diskutoval s hráči, smál se, odpískal jim spolu s kapitánem Vojtěchem Hrubanem i dva interní zápasy a na galavečeru Basketbalista roku při děkovací řeči dokonce rozebíral i „koučink oslav“ na světovém šampionátu. Konec konců, právě rozpoznání vztahu Čechů k jejich „národnímu moku“ bylo jedním z důležitých objevů jeho mnohaletého působení v tuzemsku. K onomu poznání zřejmě patřilo i zjištění, že „tekuté zlato“ nelze českému sportovci odpírat. Pro Kouče roku českého basketbalu Ronena Ginzburga bylo ale ještě důležitější vědomí, že svým hráčům může věřit - i proto, že nejednou právě po oslavách dokážou podávat ty nejlepší výkony. Svou nejhvězdnější hru Češi vytáhli na loňském mistrovství světa, následující rozhovor s izraelským kormidelníkem je ale orientován hlavně do budoucnosti. Dozvíte se tak, proč všechny české reprezentace od kadetů po dospělé budou hrát hru shodného „designu“, co ještě musejí udělat letošní objevy národního týmu, proč jsou některá lvíčata tak unikátní už v tak mladém věku, proč jsou ožehavé stezky vedoucí přes americké univerzity, nebo proč je zrádná pozice ve druhém kole draftu NBA…

S MARTINEM PETERKOU O NOVÉM ANGAŽMÁ Po sedmi letech se v dolnosaském Braunschweigu opět objeví česká basketbalová stopa. Po bývalém reprezentantovi Luboši Bartoňovi, který v tomto německém klubu strávil část sezony 2012/13, přichází nyní čas reprezentanta současného – pětadvacetiletého Martina Peterky, který se po letošní zkrácené sezoně rozhodl opustit Nymburk a rozšířit legionářské zastoupení v zahraničních destinacích. Jeho nový klub v tomto ligovém ročníku nejtěsnějším možným způsobem minula červnová dohrávka bundesligy pro deset nejlepších celků a skončil tak na 11. příčce soutěže, jež si před několika lety vytkla za cíl stát se do roku 2020 evropskou jedničkou a trumfnout tak i španělskou ACB.

AKTUÁLNĚ ZE SVITAV Jen rok trvala zámořská mise v NCAA 20letého rozehrávače Marka Welsche. Ten se stal staronovou posilou svitavských Turů, u nichž podepsal smlouvu na dva roky a naváže tak na svou první sezonu v klubu z ročníku 2018/19. Rodák z Holic se do oběhu Kooperativa NBL vrací kvůli nejisté situaci v USA, kde nová univerzitní sezona odstartuje možná až po Novém roce.

STRÁŽCE VÁLEČNICKÉ KASY VLASTNÍMI SLOVY „Pokladníkem v Děčíně jsem už spoustu let. V téhle funkci jsem začal už při svém prvním působení v klubu, kdy jsem ji „zdědil“ po Mírovi Soukupovi a možná i po Márovi Balíkovi. Nevím, čím jsem si to zasloužil, nebo jestli v lidech vyvolávám takovou důvěru, na začátku to ale možná klasicky hodili na toho nejmladšího. A pak už se to se mnou vezlo i dál. V Nymburce jsem převzal kasu po „Šutysovi“, tedy Radku Nečasovi, a dělal jsem to snad dva ze svých tří roků v týmu. A po návratu do Děčína jsem pokladnu dostal brzy na starosti zase, tentokrát, tuším, po Lukáši Bažantovi.