Důrazně jsme si promluvili. A kdy v sérii vidí hráč dva míče?

Kam se vytratila pardubická defenziva? Takovou otázku si leckdo mohl položit po třech ze čtyř poločasů prvních dvou utkání čtvrtfinále mezi Beksou a SLUNETOU, z nichž domácí KVIS vytěžil jen jednu výhru. 

Navíc se musí a možná i dál bude muset vyrovnávat i se dvěma citelnými absencemi. Jedna z nich se týká reprezentačního guarda Petra Šafarčíka, s nímž na úsvitu třetí bitvy v ústecké jámě lvové (dnes od 17:10 na ČT sport) nahlédneme do zapeklité situace čtvrtého týmu dlouhodobé části, v níž se pyšnil výstavním průměrem 76 obdržených bodů.

Petře, vy jste dost překvapil tím, že jste se po dvouměsíční pauze objevil v úvodních dvou duelech série, neboť prognóza vaší zraněné ruky spíš indikovala předčasný konec sezony. Došlo tak na lékařská kouzla?
Udělal jsem pro to za ty dva měsíce skoro víc než nemožné a měl jsem i trochu štěstí, takže jsme to proti původní prognóze o pár týdnů urychlili. Zároveň jsem šel i trochu do rizika, což se ukázalo ve druhém zápase, kdy jsem do toho dostal ránu a zase se to nějak obnovilo, takže moje další pokračování v play-off je ve hvězdách. Uvidí se až dnes před zápasem.

Čím to, že se tak lišily výsledky obou utkání a zejména hra ve druhé půlce toho prvního a v ostatních třech poločasech, kdy jste pokaždé inkasovali skoro 50 bodů?
Myslím, že ani v tom prvním utkání jsme nepodali nějak dobrý výkon. Určitě jsme slevili z našich standardů, naštěstí v prvním utkání nám vytrhl trn z paty nový guard DeMarco Dickerson. Jinak nebylo dobré hlavně to, co nás zdobilo celou sezonu, a to naše obrana. Ta se zatím ve čtvrtfinále úplně vytratila. A hlavně trojlístek Hicks, Martin, Svejcar, který jsme chtěli zastavit, se nám vůbec nepodařilo eliminovat. Nechávali jsme si dávat koše z přechodové fáze, nedoskakovali jsme a nehráli spolu v obraně, ani v útoku.

Přesto, Ústí, které pokaždé hrálo v sedmi až osmi, jste ve druhém utkání za 24 hodin povolili 46 bodů zpod koše a 21 z brejků. To je na play-off nebývalý počet, když mluvíme o nejlepší obraně soutěže...
Musím jen zopakovat, že naše obrana nebyla dobrá ani v prvním utkání, tam ale Ústí tolik nedávalo, jak je zvyklé v sezoně. My se nemůžeme spolehnout na to, že budou míjet, protože na střelbě a útoku mají tým postavený a nám navíc citelně chyběl pivot Rikič. Takže jsme v tom prvním utkání měli spíš štěstí, kdy třeba soupeř nedal v poslední čtvrtině snad ani jednu trojku. Doufám, že jsme se za ty dva volné dny dali do kupy, jako tým jsme si důrazně promluvili mezi sebou a doufám, že se vrátíme k tomu, co nás zdobilo celou sezonu a co nás sem dostalo. Nevím, proč bysme teď měli začít hrát jinak.

Chybí dlouhán Rikič vaší obraně hlavně jako odstrašující deštník a potřebná výpomoc proti nájezdům perimetrových hráčů?
Určitě to tak je. A z toho, že ho za sebou necítíme, pramení i to, že si nedovolíme být tak agresivní na perimetru. Aspoň já si to tak vysvětluju. S ním můžeme na útočníky přitlačit, protože když nás náhodou někdo porazí 1 na 1, Robert to za námi uhasí. Teď nejsme tak agresivní na míč a nejsme tak blízko u hráčů, což se zrovna u Ústí hrubě nevyplácí. Oni mají ty individuality výborné, mají pak při hře čas na to si rozběhnout sety, na střely, nejsou pod takovým tlakem a dokážou dobře využívat své kombinace s hodně clonami a hra je pro ně jednodušší.

Jaká je šance, že by se kolega vrátil do série?
Nedokážu říct, není to zranění z kategorie lehkého výronu, co se dá zatejpovat. Pokud by nastoupil příliš brzy, bylo by tam riziko ještě vážnějšího zranění. Uvidíme, momentálně Robert dělá jen něco individuálně, ale čas nám chybí. Bude to jako se mnou, rozhodování ze dne na den.

Po prvním zápase, kde jste body slušně rozložili, jste ve druhém už měli dvojciferné jen Čolaka s Dickersonem. Co se zadrhlo? Anebo soupeř pozměnil obranu?
To jde jen za námi. Samozřejmě nechci shazovat obranu Ústí, ale my mu to hodně usnadňujeme. Nepůjčujeme si míč, po první cloně se to snažíme zakončovat a málokdy se během útoku dotkne míče víc než dva tři hráči. Jsme pak pro soupeře hodně čitelní, jakmile rozběhneme jednu clonu, obrana Ústí už ví, že ten hráč bude zakončovat, nebo dávat finální asistenci. Chybí tam mezihra, ale sám nevím, čím to je. Určitě to ale není nic, co by během pár dní nešlo změnit. Doufám tak, že to změníme a vrátíme se ke hře, co nás zdobila dřív.

Je pro vás překvapení, že Ústí v té poměrně úzké rotaci vydrželo ve druhém utkání ve stejném tempu celý zápas a v obou poločasech vysázelo 48 bodů?
Je vidět, že mají natrénováno a hlavně jsou na to ze sezony zvyklí. Hráli tak od začátku, pak se jim to trochu vymstilo kolem únorové reprezentační přestávky, kdy už těch zápasů bylo hodně, ale teď to tam trenér dobře upravil a využil pauzy po nadstavbě. Ty první dva zápasy po sobě se ještě v téhle rotaci dají zvládnout, uvidíme, jak to půjde dál. Sice byly dva dny volna, ale únava se nakupí, o čemž jsme se přesvědčili minulý rok, kdy jsme byli ve stejné situaci proti Brnu. Začínali jsme venku, taky jsme hráli v sedmi a ta únava se kupila. Na nás to naplno dolehlo v sedmém zápase v Brně, kde si pamatuju, že druhý poločas už jsem viděl dva balony. My s „Vyem” (Vyoralem) jsme hráli nějakých 37 mnut na zápas, něco podobného jako obvykle hrávají ústečtí Svejcar s Hicksem. Ještě první čtyři zápasy se takhle dají zvládnout, ale pak se to navrší a v těch zbylých utkáních, kde se série láme, už je ta únava znát. Uvidíme, jak to bude dál a doufám, že to za A do zápasů 6 nebo 7 dojde a že se ukáže výhoda našeho širšího kádru.

Než přijdou zápasy 5 a další, tak tu ale budou utkání 3 a 4 na horké palubovce v Ústí. Jak je ve vaší aktuální situaci nejlíp zvládnout?
Půjde o to, jak začneme a jak k tomu přistoupíme, protože právě náš přístup byl největší svízel prvních dvou utkání. Hlavně půjde o obranu. Pokud v ní budeme agresivní, zodpovědní a budeme si pomáhat, bude pro nás i jednodušší útok. Potřebujeme se chytnout hlavně v té obraně, s dobrým doskokem, z čehož padnou i nějaké lehké koše z protiútoků, kterými se můžeme chytnout. A lepší pak bude i hra 5 na 5. Tyhle výpadky už jsme v sezoně měli několikrát, ale ten tým se vždycky dokázal oklepat a v dalších zápasech předvedl, že jsme dobrý tým a umíme táhnout za jeden provaz a dotahovat utkání k vítězstvím. Já v náš tým pořád věřím a věřím, že to ukážeme už teď v Ústí.