Faleška s Ústím těší, ale to předtím mě štve dodnes
Spolukomentátor přenosu a také velezkušený trenér Jan Procházka to předpověděl hned v úvodních minutách, když pravil, že by domácí zápas s Ústím - po téměř dvou týdnech bez tréninku - mohl pardubický forward David Pekárek odehrát na takzvanou „falešku”. A přesně to se pak stalo.
Křídelník poskytl už v první čtvrtině svému týmu všestranný příspěvek a nakonec jedenácti body, pěti doskoky i dvěma bloky za 23 minut nemálo pomohl ke zlomení dvouměsíční vítězné série SLUNETY.
„Jo, první poločas se mi povedl, takže je možné, že to nějaká falešná forma byla,” usmál se Pekárek, který nechtěl prozradit přesný důvod své absence, aby neodhalil, které místo na těle bylo to bolavé.
Davide, vy jste prý před utkáním téměř netrénoval.
Vůbec. Jen jsem si byl zaházet ráno před zápasem na střeleckém tréninku a pak až při rozcvičení těsně před utkáním.
Překvapil jste tedy i sám sebe?
Jeden by řekl, že se po takovém výpadku nebudete pouštět do větších akcí, ale opak byl pravdou. Měl jste nájezdy, protiútoky, důležité defenzivní zákroky, dal jste i trojku, jako by žádná pauza nebyla.
Když jste měl i některé důležité zákroky v obraně, nebylo to právě to, co týmu mimo jiné chybělo ve dvou prohraných čtvrtfinále - v Alpe Adria Cupu ve Spišské Nové Vsi a v Českém poháru v Kolíně -, kde jste v obou případech jako top obrana NBL inkasovali nad míru a během pár dní z obou soutěží vypadli?
Těžko říct. Je ale pravda, že v zápase s Kolínem tam vzniklo hrozně moc mismatchových situací (výškových a váhových nevýhod), protože jsme hráli často se dvěma menšími guardy, s „Burdysem” nebo Nickem Nealem, a možná by se to tolik nedělo, kdybych mohl hrát. Jsem docela vysoký a nemám většinou problémy ubránit po přebrání pod košem dlouhé hráče. Tohle se těžko vyjadřuje v číslech, ale asi nás to nějak ovlivnilo, byly to první zápasy v sezoně, kde jsem chyběl, museli jsme hrát v jiné sestavě a měli o jednoho hráče v rotaci míň, což bylo podstatnější, než že bych chyběl v obraně. Nejsem nějaký velký obránce, to asi víme.
No, zase se tak nepodceňujte, měříte přes dva metry, máte dlouhé ruce, nestřílí se přes vás právě snadno, můžete sáhnout do spousty přihrávek...
Jo, to jo, třeba včera proti Ústí jsem dobře vypomáhal a ze slabé strany se snažil znepříjemňovat zakončení, to nám tam třeba pomohlo.
Ústí se při předchozí návštěvě Dašické, kdy vás v koncovce porazilo, dostávalo nejednou až příliš snadno pod koš, a to i při hře 5 na 5, co tam bylo špatně?
No, oni se nám do bedny docela lehce dostávali i včera. V tom minulém utkání nám ale největší problémy dělali přechodovou fází. Mají výborné individuality, Hickse nebo Martina a včera už měli i Daileyho, který zahrál velice dobře. Když to jeden z nich nakopl, nebyli jsme schopní to zastavit, anebo to bylo s faulem. A je možné, že to bylo i při hře 5 na 5, my tam dostali i hodně trojek, kdy jsme na Hickse chodili pod clonami spodem, což on trestal. Teď už jsme spodem nechodili, a i když dvě dal, takový vliv jako v tom minulém utkání už neměl.
Je pro soupeře Ústí klíčem vyřadit ze hry co nejvíc právě jeho?
To si nemyslím, oni mají hodně vyrovnaný tým. I Martin dokáže hrát 1 na 1, i v přechodové fázi, a když se jim vrátil i Dailey, o to víc budou v protiútocích nebezpeční. Vynikající sezonu má i Svejcar a Láďa Pecka hraje fantasticky celý rok. Hicks nicméně má důležitou roli. Oni nemají tak širokou rotaci, a pokud se jednoho nebo dva tyhle guardy podaří zastavit, tak to bude mít Ústí těžší.
Ve středu jste nad Ústím vedli ve druhé půli až o dvacet bodů, což byl při aktuální ústecké šňůře velký počin, ale pak nastal propad 0-15, čím to bylo hlavně?
Přestalo se dařit v útoku a Ústí hrálo rychle dopředu a dokázalo trefit několik střel. Začalo si věřit, naštěstí po timeoutu jsme to rychle natáhli na deset, což bylo klíčové. Podržel nás tam šesti strašně důležitými body „Riki” (Rikič).
Když jste mířili na lavičku k timeoutu, kouč Repeša zjevně nebyl spokojen s řečí vašich těl, protože vstoupil hluboko do hřiště a zuřivým mácháním rukama do vás vháněl život. Stává se vám to častěji, že když se přestane dařit, příliš se tomu poddáte?
V první řadě se musí dát kredit Ústí, vyhrát 11 zápasů v řadě není jen tak. Věděli jsme, že ve druhém poločase udělají nějakou šňůru, ale 0-15 je strašně moc a nemělo by se to stávat. Důležité je, že jsme na to včas dokázali odpovědět a nešlo to do koncovky, takže to pořád beru spíš pozitivně.
Bylo pro tým složité hrabat se z těch po sobě jdoucích vyřazeních ze dvou pohárů?
To nás mrzelo hodně. Mě to štve dodnes, protože jsem klukům zrovna v těch dvou zápasech nemohl pomoct. Teď už to musím hodit za hlavu, máme jednu soutěž, na kterou se soustředíme a aspoň budeme mít víc času se na to připravit.
Samostatnou kapitolou byla odveta čtvrtfinále Alpe Adria Cupu ve Spišské Nové Vsi, kde vám dva hráči dali 74 bodů, což bylo víc než celý váš defenzivní průměr v základní části NBL. Jak se to přihodilo, když doma jste vyhráli přesvědčivě o 14 bodů?
My tam měli zápas prvních patnáct minut pod kontrolou, ale pak přišla šílená šňůra soupeře, kdy McGlynn začal řádit jako Steph Curry. Já se koukal na přenos a to bylo neuvěřitelné! On střílel tři metry před trojkou, po clonách, step backy, přes hráče. Byla chyba, že jsme ho nechali rozehrát lehkými střelami na začátku a pak už byl nezastavitelný. Nicméně klobouk dolů, že dal těch 45 bodů. A k tomu se přidal Lopez, který dával taky šílené střely. Sešly se jim kariérní večery dvou borců a my jim k tomu pomohli, že jsm nebránili tak důrazně a stálo nás to postup.