Hodně se to naklonilo k baráži. A konec táty?

Stačila dvě kola a o všem důležitém ve skupině A2 je už takřka rozhodnuto. V sedmém dějství si nováček NBL Slavia těsnou domácí výhrou nad Olomouckem už prakticky řekla o předkolo play-off. 

Včera pak byli jedenáctí Hanáci naopak na plusové straně dějin, když desetibodovým dobytím hradecké Třebše získali čtyři kola do konce předstih dvou výher a už téměř neztratitelný náskok ve vzájemných zápasech, 3-2 a +39 bodů, což pro poslední Sokoly znamená velkou mission impossible, pokud by ještě chtěli REDSTONE přeskočit a vyhnout se tak dvanácté, barážové, příčce.

„Neřekl bych, že tahle porážka už rozhodla o našem osudu, ale hodně to naklonila k našemu směřování do baráže. Pořád tam ale nějaká malinká naděje je, i když zbývají čtyři zápasy, a my musíme získat nejspíš o tři výhry víc než Olomoucko,” je si vědom sokolí kapitán Ondřej Peterka, jemuž na uchování nejvyšší soutěže v Hradci Králové záleží jako málokomu dalšímu v klubu.

Ondro, byla včera klíčem k zápasu až jeho koncovka, v níž vám soupeř definitivně utekl?
Nemyslím, že to rozhodl až ten konec. My na začátku asi dvě minuty nedali koš, i když jsme měli spousu otevřených pozic zpod koše i trojek. A pak jsme během utkání udělali strašně hloupé chyby, kdy jsme třeba měli pět faulů a dávali jsme soupeři fauly v přechodové fázi úplně zbytečně šestky. To se nakumulovalo a na konci Olomoucko mělo nástup s odskokem na deset bodů, což jsme ještě stáhli na tři, ale oni pak dali dvě šestky a víc jsme nezvládli.

Je tohle i pro vás osobně nejsložitější hradecká sezona, byť za sebou máte i NBL za doby covidu?
Dá se to tak říct, při všech těch okolnostech kolem, se spoustou zranění, s kontumací s USK, je toho hodně, co hrálo v této sezoně proti nám. A nám se to pořád nedaří zlomit. I včera jsme minuli spoustu šestek, jako bysme to měli celou sezonu v hlavách, že se nám nedaří. Málo jsme si při těchto střelách, které normálně dáváme, věřili a je strašná škoda, že to dospělo k takovému konci. Sezona ale ještě pořád běží, a ať skončí 12. dubna, nebo na začátku května baráží, my musíme udělat všechno pro to, aby se NBL udržela i pro příští rok.

Po zdravotní stránce to byl možná také nejsvízelnější ročník, když vám chybělo, nebo dokonce muselo odejít hned několik hráčů. A ani teď nejste zdaleka kompletní...
Bohužel je to tak. I když byl covid, vysadil ten hráč na týden nebo deset dní a mohl se vrátit. Anebo se odložil celý zápas. Tady se ale kluci zranili na delší dobu. I včera nemohl druhý poločas kvůli menšímu zranění dohrát David Škranc. Když ze sedmi- nebo osmičlenné základní rotace vypadne jeden hráč, hned je to znát. Už první měsíc jsme museli zvládnout bez prvního rozehrávače Vlahoviče, který stihl asi jen tři zápasy. Pak přišel Lamb Autrey, vyměnilo se hodně hráčů a na té sezoně to bylo hrozně znát.

Autrey se zranil po nemnoha odehranách utkáních, načež následně požádal o uvolnění z týmu. Věříte, že s ním ve standardní formě byste minimálně to jedenácté místo zvládli?
Těžko spekulovat. I kdyby odešel jakýkoli rozehrávač, ta výměna zabere čas, než si to družstvo s tím novým sedne. My se s Lambem dostali do nějakého rytmu, pak se ale zranil a odešel. Přišel nový rozehrávač (Solevič), úplně jiný typ, který má rád rychlou hru, ale zase není takový střelec jako Lamb. Tým si na to musí zvyknout, uzpůsobit se tomu a to chvíli trvá. Hlavně ta změna přišla v době před důležitými zápasy, které bysme jinak a v trochu kompletnějším složení třeba zvládli líp a mohli mít pár vítězství navíc.

Dalším zásadním momentem byla výměna trenéra, kdy odchod vašeho otce Lubomíra jste musel prožívat o něco osobněji než kdokoli další z týmu. Nebylo tam víc hořkosti?
My to s tátou brali tak, že tu nějakou dobu u týmu strávil a asi přišel čas na změnu. Jestli přišla ve správnou chvíli, nebo jestli měla přijít dřív, aby si na ni tým zvyknul, to už není otázka na mě. Já se s tím vyrovnal, sice to pro mě bylo citlivější, ale pořád zůstávám hráčem Hradce, záleží mi na tom, abysme se zachránili. Jasně, bylo mi to trochu líto, asi bych byl rád, kdyby táta sezonu dokončil, ale chápal jsem, že tým asi potřebuje nějakou změnu a že nám to třeba pomůže, abysme hráli líp. O to nám v tu chvíli šlo a šlo o to i tátovi, aby se tým posunul a zachránil se. Mě to odvolání mrzelo, byl jsem i trochu naštvaný, ale hlavní bylo, aby se tu vyhrávalo. A my na začátku nadstavby prohrávali i vyšším rozdílem, tak se rozhodli pro tuhle změnu. Já jen doufal, že nám to pomůže, začneme vyhrávat a vyhneme se té baráži. To se zatím neděje, ale věřím, že s novým trenérem (Kucsou) jsme na dobré cestě. Líp bráníme, ještě si musíme víc věřit v útoku a věřím, že se budeme zlepšovat.

Kdy přijde čas sledovat hlavní aspiranty na baráž z první ligy - až po konci nadstavby, nebo už teď?
Já už i nějaké zápasy viděl, sleduju to. S Pískem jsme hráli i přípravu a je dobré mít přehled. Nevím, jak ostatní, já to určitě sleduju víc. Jsem ostatně už i trenér a různé týmy tak sleduju. Myslím, že je čas se koukat, jak se play-off první ligy vyvíjí, a kdo by na nás mohl vyjít. Ta pauza po nadstavbě bude zrádná, potrvá skoro měsíc, pokud se nás tedy bude týkat.

Věříte, že by se sestavu v tom měsíci čekání podařilo udržet kompletní?
Vydržet by měla, ale je to dlouhá doba. Nevím, jestli by to nemělo víc navazovat na konec NBL. Ono je pak těžké sehnat někoho na přípravný zápas, nikdo tam nechce hrát, protože buď už skončil, nebo ještě hraje soutěž, a bez zápasové zátěže to je dos zrádné. A Písek, nebo Svitavy jako vítěz první ligy na tu baráž budou natěšené a ten začátek série (na dvě utkání) bude složitý. Ale věřím, že se na to dokážeme připravit, pokud se nás to bude týkat.