Někdo musel být lokomotivou. I Písek si ale postup zasloužil

Ten zachycený okamžik naprosto vystihl průběh celého šestého utkání i dnů, jež mu předcházely. Kouč vítězných Válečníků stál po postupovém čtvrtfinálovém triumfu na středu domácí palubovky a s pohledem plným vděčnosti svíral v dlaních hlavu svého nejzkušenějšího hráče, 37letého centra Maksima Šturanoviče.

Srbský veterán právě za pouhých 18 minut sestrojil s 20 body svůj na míle nejlepší výkon sezony, když proměnil všech sedm dvojek a navrch přidal i první trojku celého ročníku. Když však měl tenhle chlapík, který si nepotrpí na velká slova, říct, co mu trenér Tomáš Grepl ve středovém kruhu k jeho performanci snů pověděl, tvrdil, že nešlo o nic zvláštního.

Sám kormidelník ale přece jen prozradil víc. „Aby zůstal i příští sezonu,” zněla slova směrem k mazákovi, který letos plní o poznání menší děčínskou roli než v minulé sezoně, přesto stále umí týmu nabídnout mnoho. Tak jako v šestém čtvrtfinále.

Maksime, čekal jste až na největší zápas svého týmu, abyste vystřihl tak famózní představení?
Takhle o tom nepřemýšlím. Jdu do každého zápasu, jako by byl ten nejdůležitější v sezoně. Jen podmínky byly tentokrát takové, že řada našich hráčů měla před zápasem zdravotní problémy, já tak dostal o něco víc prostoru a ten jsem využil celkem dobře.

Snil jste letos o tak výrazném zápisu?
Celá série byla napjatá a ten šestý zápas nebyl jiný. Byla to ale zábavná série a v Písku i v Děčíně si fanoušci mohli užívat parádní utkání. My byli nakonec mírně lepší a dokázali jsme postoupit. I kdyby ale postoupil soupeř, bylo by to zcela zasloužené. Písek hrál dobře celou sezonu a odehrál s námi skvělou sérii. Je to tým s potenciálem, mladými hráči a je opravdu škoda, že jeden z těchto dvou týmů nemohl postoupit dál.
 
Ta otázka ale s dovolením mířila na vás. Šlo o vaše jasně nejlepší vystoupení v sezoně...
Bylo to týmové vítězství. Lidé dávají moc velký důraz na body, doskoky a podobné věci, ale tohle bylo týmové úsilí a každý na hřišti podle svých možností k vítězství přispěl. Hrajeme v širší rotaci a téměř v žádném zápase nejde říct, že by si zasloužil extra ocenit jen jeden hráč. Určitě si nemyslím, že tohle bylo ode mě nějaké neuvěřitelné představení, protože už jsem v kariéře měl mnohem lepší zápasy. Možná jsem si jen chtěl připomenout své lepší časy. (úsměv)

Váš přístup je tedy takový, že jste jen navýšil svůj výkon, když to bylo skutečně potřeba?
Můžete to tak říct, ale byly za tím prostě ty okolnosti utkání. Moje role v týmu je jiná, jsem tu jako určitá záloha, která přispívá svými zkušenostmi, ale tentokrát vznikla situace, že někdo to udělat musel a já byl zrovna ten nejzkušenější...

Váš výkon pozlatila i první trojka sezony, z teprve třetího pokusu. Co vám při ní běželo hlavou?
Nic extra. Byl jsem prostě volný. Normálně si beru delší dvojky, tady jsem se ale ocitl až za trojkou a nebyl čas přemýšlet o tom, jestli vystřelit, nebo ne, tak jsem tu trojku prostě vzal. Vím, že trojek střílím málo, protože moje pozice je uvnitř oblouku, tady jsem ale zůstal výjimečně venku.

Pro fanoušky i spoluhráče to ovšem byla v daný moment velká věc. Těsně před tím jste skóroval z útočného doskoku a vzápětí po té trojce jste sebou jako sedmatřicátník hodil na zem a získal míč v obraně. Vypadal jste v té sekvenci, kdy jste tým nakopl do trháku 30-19, úplně v transu...
OK, někdo prostě musí ten vlak potáhnout jako lokomotiva. V ten moment jsem byl tou lokomotivou já. V první půlce jsme měli až skoro do jejího konce dobrou sekvenci, ale pokud jde o tuhle část, moc o tom nepřemýšlíte, řídíte se instinkty, protože hra se odvíjí velmi rychle.

Vy jste prý jako jeden z pouhých čtyř hráčů přežil bez zdravotní újmy střevní nákazu, která po pátém utkání postihla jinak skoro celý tým. Měl jste jen kliku, nebo jste tak odolný?
Vůbec nevím, možná jen můj organismus je na tom nějak líp. Byla to zvláštní situace. Vrátili jsme se z Písku, vše bylo normální a další noc už skoro každý začal hlásit problémy se žaludkem, zvracením a podobně. Jeden spoluhráč skončil na kapačkách v nemoncici a měli jsme skutečně obavy, jestli  budeme mít čas se nachystat na další zápas. Nakonec to ale dopadlo dobře.  

Byl jste koučem jako jeden z těch zdravých před zápasem vyzván, že za to tentokrát musíte vzít víc?
Myslím, že mi něco takového řekl. Vzhledem k tomu, že Tomáš Pomikálek nebo Honza Štěrba jako dva naši hlavní podkošoví hráči byli zasaženi tou nákazou, to bylo na mně víc.

Cítil jste, že na začátku druhé půle, kdy vám soupeř utekl na jedenáct bodů, se následky přestátých potíží začaly víc projevovat a docházejí vám síly?
Ne, to si nemyslím, pro mě je nejkritičtější fáze úplný začátek, než se v utkání rozdýchám. Pak už jsem OK. A pokud jde o tým, tak platí totéž, protože hned vzápětí jsme se nadechli k rozhodujícímu obratu. Začali jsme se trefovat z dálky, když to bylo nejvíc potřeba, získali vedení a už jsme ho udrželi. Ve dvou zápasech v Písku přes nás soupeř právě ve třetí čtvrtině šel, i když jsme vedli, protože jsme tam neměli dost energie, tentokrát jsme si to ale ve třetí části vzali. Hlavní bylo, že propad přišel ještě brzy a měli jsme dost času se z něj oklepat.

Ve třetí čtvrtině jste při obratu soupeře zasypali smrští trojek. Nešlo v dané situaci, po jednom tréninku za čtyři dny, o zázrak svého druhu?
My ale máme dobré trojkaře a tohle se prostě někdy povede. Nefunguje to tak vždy, ale tentokrát to vyšlo. Fanoušci nám přidali energii a my to i díky nim dokázali otočit.

Jak jste na tom jako tým byli po zápase? Bylo tam totální vyčerpání?
Můžu mluvit jen za sebe a já se po svých zhruba dvaceti minutách cítil v pohodě. Bohužel před pátečním prvním semifinále nemáme moc času na regeneraci a odpočinek, ale tak to prostě je a dáme do toho vše, co budeme moct.

Čeká vás Brno, pro které to bude šance na odvetu za loňské čtrvtfinálové vyřazení. Co od této série očekáváte? Bude Brno těžší soupeř než Písek?
Bude to podobné. Taky mají mladé české hráče, hrají skvěle a mají i schopné cizince. Myslím, že oba týmy mají podobné šance na postup. Na straně Brna je opět výhoda domácího prostředí na začátku a my tak musíme aspoň jednou uspět na jeho hřišti. Tlak je na soupeři, protože je možná braný za mírného favorita. My naopak necítíme žádný tlak, ve čtvrtfinále jsme odvedli dobrou práci a teď do toho dáme vše.

Jdete na druhou obranu dlouhodobé části, co bude v sérii klíčové?
Uspěje tým, který bude mít pevnější nervy. Tuším, že půjde o těsné zápasy, takže tým, který bude schopen vytěžit i sebemenší výhody a dokáže zavřít zápasy, bude mít větší šanci na postup.

A vy budete vyhlížet další 20bodový zápas?
Kdybych mohl postup vyměnit za to, že já osobně nebudu mít dobré zápasy, udělal bych to hned.