NH v čele ligy? Mrzí to, říká člen basket klanu

S MATEJEM MAJERČÁKEM Možná i v Nové huti jsou poněkud zaskočeni, koho že to draftovali ze sousední ligy. Rozehrávač Matej Majerčák, jejž si před téměř 23 lety rodiče nadělili k Ježíškovi, v minulé sezoně slovenské ligy sbíral podobný počet bodů i asistencí.

Na úvod NBL se ale transformoval v především bodové torpédo odpalující trojky i z velkých dálek. A  jeho novému týmu jen jeden lepší výkon proti USK chyběl k bilanci 3-0 a tím i k senzačnímu vedení po čtyřech kolech.

„Samozřejmě nás ta porážka mrzí, o to víc, že k ní došlo doma. Pro klub i pro ligu by ta bezchybná bilance byla asi překvapením. A pro nás by znamenala radost a pozitivní naladění,” uznává 22letý rodák ze Spišské Nové Vsi.

Matěji, o vedení v lize se dělí dokonce pět týmů, což tu nejspíš ještě nebylo. A vy jste málem byli úplně nejvýš, jak se to v klubu bere?
Tak, byly to domácí zápasy a až na Pardubice to nebyli soupeři z předpokládané první trojky čtyřky. Jistě ale vidíme, že liga je vyrovnanější než v minulých letech a to je jen dobře.

Zatím hrajete stále doma na Tatranu, celkem to bude pět z prvních šesti utkání, bude tedy třeba vytěžit z toho co nejvíc, že?
Určitě. Všichni vědí, že liga je teď vyrovnaná a domácí výhry jsou tak velmi důležité, hlavně s týmy, s nimiž budeme bojovat o play-off, jako naposledy s Olomouckem. I SLUNETA, kterou hostíme v sobotu, na tom teď není nejlíp a je třeba toho využít.


S Olomouckem jste v sobotu definitivně rozhodli až ve čtvrté čtvrtině, kdy vás potáhli Radukič s Belikovem. Co dál bylo důležité?
Pár dobrých obran i uhlídaný doskok a samozřejmě individuální výkony, kam počítám i Malika Morgana. Všichni, kdo jsme byli na hřišti, jsme makali do poslední minuty a chtěli si to pohlídat.

Proti vám teď hrál nejlepší asistent minulé sezony Stamenkovič, dávali jste si na něj extra pozor, nebo stále není v té nejnebezpečnější formě?
Peda zatím nehraje tak jako v minulých letech, možná je to ovlivněné zraněním z úvodu sezony. My mu toho moc nedovolili, snažili jsme se mu to co nejvíc znepříjemnit a dostat ho maximálně od míče, což se i slušně podařilo. On ale hodně času strávil i na lavičce.

I díky vám je teď enormně úderná zahraniční legie Nové huti, kdy se kvartet s vámi, Radukičem, Morganem a Belikovem skládá na 68 bodů a dalších 5 bodů přihazuje guard Milligan, což je pak už 73 z 84 bodů celého týmu. Vypadá to, že se posily z cizozemských zdrojů nad míru povedly.
Vedení nešlo do neprobádaných vod. Radukiče si nechalo z minulé sezony, Morgan už hrál za Prostějov a my ostatní jsme se chytili taky velmi dobře. Doufám, že to bude pokračovat dál. Pokud každý z nás zahraje svůj lepší standard, můžeme být nebezpeční pro kohokoli.

Jakou sázkou na jistotu jste byl vy?
Asistent Saša Jankovič mě ještě ze slovenské ligy znal celkem dobře. Ze Slovenska se ty informace o hráčích celkově shánějí snadněji než odjinud. A z naší ligy mě znal i Aleks Radukič, věděli tak, co ode mě čekat. Jinak já poslední roky byl v Prievidzi, Saša v Handlové, takže to mezi našimi týmy bylo v rámci „baníckého derby” (obě města jsou od sebe vzdálená jen 17 kilometrů) dost intenzivní a z těch zápasů si mě pamatuje asi nejvíc.

Vy jste začal průměrem téměř 15 bodů, jako rozehrávač jste ale zatím jen na průměru 1,7 asistence. Jste tedy spíš střílejícím dirigentem?
Těžko říct. Poslední sezony v Prievidzi jsem sbíral spíš asistence než body (11 bodů a 6,5 asistence v minulém ročníku). Teď v úvodu sezony mi to celkem padalo za tři a ty asistence ještě tolik nepřišly, ale věřím, že se to změní, protože 1,7 je málo. Rád bych pomohl víc, aby se třeba Malik Morgan nemusel na každou střelu natrápit sám. Ještě jsem neukázal vše, co bych mohl.

První dva zápasy jste zářil z trojek (7/5 a 7/4), až s Olomouckem to bylo 4/0. Co je blíž vašim reálným schopnostem?
Myslím, že trojky jsou mojí silnou stránkou a potom pick-and-rolly s pivoty, z čehož obvykle sbírám dost asistencí. To jsou asi mé dvě hlavní zbraně.

Vy i několik vašich krajanů nyní patříte k hlavním oporám svých týmů v NBL. Co tu berete jako plus ve srovnání se slovenskou nejvyšší soutěží? A měla by být pro vás osobně česká liga ideálně zastávkou na cestě do ještě vyšších evropských pater?
Pro mě je příchod sem krokem vpřed. NBL má o trochu větší kredit v Evropě než slovenská liga, už jen z pohledu formátu 12 týmů, větší soutěživosti a snahy klubů první ligy postoupit mezi elitu. Jsou tu i kvalitnější celky jako Nymburk nebo Opava, které hrají poháry FIBA. Liga je letos vyrovnanější a celkově má český basket vyšší kredit v Evropě. Věřím, že by to pro mě mohla být určitá přestupní stanice a za pár let bych se mohl posunout ještě někam dál.

Co vám ale pořád v dobrém závidíme, je zápal a vášeň fanoušků. Jak vidíte tuhle oblast? Sám přicházíte z basketbalového města, z minulosti známého velkými návštěvami i bouřlivou atmosférou...
Zatím nemám s českou ligu větší zkušenosti, hráli jsme pouze doma. U nás je atmosféra zatím dobrá. Nechci to extra srovnávat, ale je nějaký rozdíl, když přijde 700 lidí na Tatran, což už halu celkem zaplní, a když dorazí dvě tisícovky v Prievidzi, do velké haly, s velkým fanklubem, kdy právě tento klub je na Slovensku na tomto poli špičkou. Fanouškovská základna je na Slovensku větší, nebo se tam víc fandí, byť v některých jiných halách to není tak hlučné, jako to bylo v Prievidzi. Mně ale pořád chybí srovnání s jinými prostředími tady, ještě jsem nebyl v Opavě nebo v Děčíně.

Kolik jste měli v poslední sezoně průměr na domácích zápasech?
To nebylo takové, ale třeba teď v nové sezoně vím, že na první zápas v Prievidzi přišlo asi 1800 lidí a poslední utkání to mohlo být podobné.

Kudy vlastně vedla vaše cesta pod bezedné koše? Pocházíte z basketbalové rodiny? A co už máte za sebou?
Jsem z dost basketbalové rodiny. Táta se dlouho pohyboval v basketu jako trenér a později jako funkcionář. Bratr mého dědy v Prievidzi nebo ve Svitu hrával i ligu a měl dobrou kariéru. Hodně mých strejdů hrávalo taky, takže ten základ u nás v rodině je. Týmově bych mohl zmínit vítězství ve Slovenském poháru s Prievidzou a postup do A-divize s reprezentací U18. Mohl jsem si tak zahrát i A-divizi, což na Slovensku v této kategorii není takovým zvykem jako tady. A samozřejmě si cením, že teď patřím do reprezentace dospělých.

Vy jste hrál kvalifikaci o světový šampionát 2023, ale letos v létě jste chyběl ve dvou utkáních předkvalifikace EuroBasketu. Jaká je nyní vaše pozice v národním týmu?
To se těžko říká, jsme v kontaktu, a pokud budu vybrán do finální nominace, rád pojedu. V létě jsem i kvůli změně týmu trochu víc upřednostnil klubové působení, ale věřím, že se do té dvanáctky zase dostanu. Na blížící se listopadová utkání je to, myslím, stále otevřené.