Pátý je vždycky jiný. A něčím výjimečný

S ADAMEM ČÍŽEM A VIDEEM Až do čtvrtka se v kronice kolínského klubu skrýval  jediný vítězný semifinálový zápas za dosavadních 13 sezon v Kooperativa NBL - byť ten proti Nymburku i díky prodloužení z play-off 2012 stál skutečně za to. Teď se však Medvědi posunuli ještě o krok dál. Dnes odpoledne (14:30 na ČT Sport) je čeká rozhodný duel o finále, což je zpráva, jež by vyřčena před sezonou byla hotovou senzací.

”Od vedení po hráče si to hrozně užíváme a všichni se cítíme skvěle. Nehrajeme v žádné křeči, očekávání jsme už dávno naplnili. A teď se z toho snažíme vytěžit maximum. Baví nás spolu hrát, a to je náš hnací motor. Všichni si samozřejmě uvědomujeme, že už teď je to pro kolínský basket velký úspěch. Chceme ho ale posunout ještě o kus dál,” oznámil před dnešní pátou bitvou na opavské palubovce kapitán Medvědů Adam Číž. 

Adame, vy jste až ve čtvrtém zápase 23 body protrhl svou dosavadní bodovou nevýraznost. Konečně?
Ano, konečně jsem se trefoval s normální úspěšností, ale mohl za to výkon ze třetího utkání, který nás nabudil. Zjistili jsme, že s Opavou můžeme hrát a vyhrát a začali jsme si zase věřit a předvádět náš basket. Ve čtvrtém utkání nám létal míč pěkně z ruky a byli jsme agresivní. Jasně, Opava nedala dost otevřených střel, ale od nás to bylo jasné vítězství a doufám, že nás nabudí do pátého zápasu. 

Ve čtvrtém utkání jste i díky vedení vypadali o patro chladnokrevněji a trpělivěji než soupeř, ale nedolehne tíha pátého zápasu naplno?
To uvidíme. Nám se vůbec nepovedly první dva zápasy, to všichni víme. A teď doufáme, že dokážeme přenést energii z obou domácích utkání i do toho rozhodujícího pátého, který je vždycky jiný a vždycky něčím výjimečný. Pro takové chvíle všichni basket hrajeme, aby se vše rozhodlo v jediné bitvě. Já se na to moc těším a myslím, že ostatní kluci taky. Doufám, že si to užijeme a necháme tam úplně všechno, abychom si pak mohli sednout do autobusu a mohli si říct, že jsme pro to udělali maximum, ať už to dopadne jakkoli. 

V obou opavských zápasech jste vypadali, že jste ve třetích čtvrtinách začali fyzicky odcházet. Doma jste ale v obou utkáních stačili bez problémů. Co udělalo ten rozdíl?
My jsme se domluvili, že nemůžeme hrát celý první poločas (týkalo se nejvíc právě Číže a také Skinnera), víc jsme si to rozvrhli, já i Lee se snažíme trochu odpočinout v první i druhé čtvrtině. A tak to musí být, mezi zápasy není několik dní volno jako během sezony, ale hraje se den za dnem a nejde hrát celá utkání. 

V čem to bylo kromě domácího prostředí, že jste po dvou jasných porážkách v Opavě na svém hřišti naopak přesvědčivě uspěli vy?
My se snažíme vyrovnat hře Opavy. Ona hraje dlouhodobě velmi dobře, je to po Nymburku druhý nejlepší český tým a její úroveň basketu je o něco výš než u ostatních. My z toho byli první dva zápasy zaskočeni, opavští kluci jsou velcí profesionálové, přepnuli do play-off módu o dost výrazněji než my. Hra začala být mnohem tvrdší než v běžné sezoně, každý souboj je na hranici faulu, rozhodčí tolik nepískají, protože tak to v play-off chodí, a my se s tím museli srovnat. Nemohli jsme se nechat otloukat jako v prvních dvou utkáních, protože to by byla cesta do pekel. 

Jako nejlepší trojkaři ligy jste s jen minimem tref dali do půle čtvrtého utkání téměř 50 bodů. Jaký posun ve vaší hře to oproti dřívějším fázím sezony byl?
My ty trojky v sezoně samozřejmě stříleli hodně, soupeř nás do nich tlačil. Od poloviny sezony si ale všichni všimli, že dáváme a museli jsme najít něco jiného. Opava často přebírá clony a je to pak hodně o mismatchových situacích a z toho ta trojka pro náš perimetr pokaždé nevyjde. Ve čtvrtém utkání jsme to ale dokázali alternovat, jistě taky musíme chodit na útočný doskok, což se v tom zápase taky dařilo. A to je cesta, jak Opavu porazit. 

Bylo ve čtvrtém duelu těžké udržet chladnou hlavu, protože vznětlivých a sporných situací v něm vzniklo nepočítaně?
Těžké to bylo, ale já jsem strašně rád, že tyhle zápasy můžeme hrát, protože to je vyostřené, pomalu každá situace smrdí nesportovním faulem, ale to je super. Je to play-off basketbal a emoce jsou ještě větší než v běžném utkání, protože víme, o co hrajeme. 

Ze hry u vás zajímavým způsobem vystoupili dva hráči. Jiří Jelínek oproti běžným zápasům i přes svou hřmotnou postavu v této sérii létá do brejků, dunkuje, blokuje, dopichuje z druhých pozic či krade míče v obraně. Kde vidíte jeho aktuální přínos?
Tady musím říct, že Jirka před pěti až deseti lety býval veliký atlet (důrazně), a i když je teď trošku starší, tak někde to v něm pořád dříme. Občas to v sobě probudí a všechny nás zvedne ze sedadel. (směje se) Taky je to správně drzý hráč a play-off je pro něj jako dělané. Může zahrát dva tři špatné zápasy, ale jak o něco jde, je schopný se zvednout a zničehonic zápas rozhodnout. Jsem strašně rád, že ho v týmu máme. 

A zejména proti týmu, jako je Opava, je znát přidaná hodnota všestranných výkonů křídla Pekárka, který vám na perimetru dodal atletiku, jež tam dosud chyběla.
Je super ho tu mít. My jsme na perimetru byli spíš menšího vzrůstu a ne takoví atleti, zasmečují z něj jeden dva lidi, ale příchod ”Pekyho” nám sedl jako ”prd... na hrnec”. (směj se) Takové vysoké křídlo jsme přesně potřebovali, což platí i o ”Křivym” (Křivánkovi), který přišel po Novém roce. Jsou to dva hráči, jaké jsme dosud neměli. My je teď dobře využíváme, oni vzali svou roli a klape to skvěle. 

V čem byste se v pátém utkání v Opavě měli nejvíc zlepšit, aby se neopakovaly první dva zápasy?
Musíme určitě chytit začátek, protože Opava bude doma a teď už i před svým publikem nahecovaná. Pokud bychom měli špatný start, horko těžko by se to pak dotahovalo. Musíme taky zamezit útočnému doskoku soupeře, protože hned v úvodu prvního zápasu z něj měl 13 bodů. Celkově můžeme uspět jen tehdy, pokud bude průběh vyrovnaný.