V pětatřiceti se před ním otevírá kariérní příležitost. Po loňském dobytí Českého poháru se Opavě naskýtá šance uchvátit i ten nejcennější zlatý grál Česka. A kapitán Slezanů, kteří brány finále Kooperativa NBL rozrazili už počtvrté za posledních pět play-off, si toho je dobře vědom.
„Vzhledem k tomu, že ve finále tentokrát není Nymburk, tak tohle asi platí. I loni jsme s ním měli úžasnou finálovou sérii, ale podařilo se nám urvat jen jedno vítězství. Letos jsme ho ale vyřadili už v semifinále, takže ta šance je mnohonásobně větší a nejspíš i kariérní ten titul získat,” pokýve hlavou Jakub Šiřina na úsvitu dnešního prvního finálového duelu na horké děčínské palubovce (18:20 na ČT sport).
Jakube, můžete se stát podle všeho prvním týmem, který z čísla 7 vyřadí první tři celky po nadstavbě. To by byl naprostý kariérní vrchol, který už jde těžko trumfnout, a kterým by se dala i parádně zavřít profesionální dráha...
Zatím se nám to daří ve stylu hokejového Třince, který taky šel z předkola play-off a došel až k titulu. Bylo by fajn jít v jeho šlépějích, ale ještě nám jeden krok chybí. My i Děčín to chceme strašně moc a oni mají výhodu domácího prostředí, což je taky docela důležité. My si nicméně ukázali, že umíme hrát play-off i venku, což jsme potvrdili dvěma výhrami v Brně i v Nymburce, a jdeme do toho s tím, že můžeme vyhrát i v Děčíně, i když v letošním play-off doma ještě nezaváhal. Každá série ale jednou končí a já věřím, že to prolomíme.
A pokud by to vyšlo, uvažoval by někdo z týmu o definitivní rozlučce?
Byl by to historický počin, který se dlouho nepovedl a ani se po nás dlouho povést nemusí, ale jen to dokazuje vyrovnanost té ligy. A jestli by to pak bylo na ukončení kariéry, to bych se zeptal třeba Luďka Jurečky, který už má skoro padesát let, jestli by to už nezavánělo koncem. V mém případě se to nechystá, takže tohle by byl spíš dotaz na toho „dědka”.
Návrat Opavy na úplný vrchol by mohl být takovým pomyslným „last dancem” této party, která je mezi nejstaršími v lize. Martin Gniadek se na tuhle jízdu vracel dokonce už ze sportovního důchodu. Jak to s vámi bude dál?
Nevím, jak to bude dál s Dylanem Carlem, ale je docela pravděpodobné, že ostatní budou pokračovat a možná se nám podaří přemluvit i toho Martina, aby si ještě o rok zkusil kariéru prodloužit. I on sám říkal, že mu ten vrcholový basket chybí, hlavně ta parta v šatně, což byl hlavní důvod jeho návratu. A samozřejmě i to, že viděl, že Nymburk není letos tak dominantní. Uvidíme, jak to dopadne, ale ještě bych to jako konec téhle party neviděl. A myslím, že dál půjde i Luděk, dokud mu nebude kolem těch padesáti.
A když budeme konkrétnější, vy jste si aktuálně vyměřil jak dlouhé pokračování?
Teď jsem prodloužil o dva roky a uvidíme, co bude pak.
Prý existuje plán, že byste pak rovnou převzal tým jako kouč. Jak blízký je realitě?
(směje se) A kde jste to slyšel? No, mezi mnou a „Čoudou” (koučem Czudkem) vždycky takové vtípky byly, že to jednou po něm převezmu. Tomu bych ale zatím velkou váhu nepřikládal. Samozřejmě mě tlačí, abych začal studovat trenérské áčko, na které jsem se už přihlásil, ale zaprvé se to studuje dva roky a zadruhé nikde není řečeno, že po skončení kariéry můžu hned vletět do role trenéra v NBL a u prvního týmu klubu. Tohle je ještě ve hvězdách. Každopádně převzít to v Opavě právě po „Čoudovi” to nebude mít lehké nikdo, protože ty úspěchy, co tu udělal, před těmi klobouk dolů.
Pojďme po této stopě dál. Vy se totiž chystáte v nové roli nasednout rovnou do reprezentačního vlaku, když budete teď v létě asistentem Lukáše Pivody u mužů U20.
Je to tak. Pár měsíců zpátky mi Lukáš zavolal a nabídl mi to s tím, že by byl rád, kdybych se asistentem stal. Samozřjmě jsem to doma (i jako čerstvý otec) probral s manželkou, protože to zase znamená být nějakou část léta mimo, a to byl pro mě důvod při konci působení v nároďáku, abych měl volnější léto. Zase jsem to ale bral s tou vyhlídkou do budoucna, že to může být dobrá zkušenost, kdybych se chtěl věnovat trénování naplno. Teď bych mohl nakouknout na větší akci a zkusit si, jak to chodí v té roli asistenta. Manželka to pochopila a dál nebylo o čem. Bude to zajímavé léto.
Lukáš Pivoda tedy věděl, že se na trenérství chystáte?
Byl v kontaktu s „Čoudou” a ptal se na mě. A Lukáš na federaci přišel s tím, že by chtěl mít asistenta z řad hráčů, kteří si prošli i nároďákem, a mají i tyhle zkušenosti. Oslovil mě jako prvního, což mě těší. Neváhal jsem dlouho, vím, že ostatní by po tom skočili hned. Spíš to byla otázka jednoho dne, abych si doma připravil půdu pro manželku...
Vzhledem k vyprodání vaší domácí haly za pár minut se v neděli dá ve druhém finále očekávat opět plný dům. O kolik větší hlediště byste v téhle sérii naplnili?
Kdyby bylo pro deset tisíc, tak by to nebylo od věci, proto škoda, že hala není nafukovací. Jsme ale samozřejmě rádi i za ty tři tisíce, protože je to hukot. Těšíme se na to, protože šanci hrát před takovou atmosférou nemá každý, a je to opravdu zážitek. Myslím, že dvakrát větší halu bysme určitě naplnili.
Pokud by se současná plná kapacita vztáhla na současnou populaci ve městě, což je nějakých 56 tisíc lidí, znamenalo by to, že přijde každý zhruba osmnáctý občan města, tedy plus minus jeden z každých čtyř pěti rodinných domů, nebo hned několik z každého činžáku. Jste jasným číslem jedna celé Opavy?
Myslím, že to tak při třetím finále v řadě už nějaký rok platí. Fotbal je teď ve druhé lize a hrozí mu sestup do třetí (14. místo ze 16 týmů). A ještě musím dodat, že to nejde zaměřit jen na Opavu, protože na nás jezdí i plno lidí z Ostravy a okolí, ta základna fanoušků je tak obrovská.
Trenér Czudek může Opavě po 20 letech od doby, kdy pro klub dobyl dosud poslední titul v roli hráče, přinést první coby trenér. Vzhledem k tomu, čím Opava v jeho dobách byla, je ta pauza dvou dekád velkou titulovou dírou?
Na jednu stranu ano, na druhou se ale musí vzít v potaz, jaký tým měl těch skoro dvacet let Nymburk. Neměl tu žádnou konkurenci, přehrával soupeře o třicet čtyřicet bodů a dlouho neměl žádný problém si pro ten titul dojít. Letos je to jinak, a kdyby mi někdo před dvaceti lety řekl, že budu mít šanci si zahrát finále a nebude v něm Nymburk, asi mu neuvěřím. Jsme rádi, že jsme toho součástí.
Ve finále 2003 vám bylo patnáct, že?
Jo a byl jsem v ostravském Taranu, když Opava ten poslední titul dobyla.
Bude pro vás finále do značné míry o tomtéž jako s Nymburkem, tedy stopnout Děčínu jeho bleskové výpady?
Bude to jeden z cílů, protože Děčín se hned po zisku míče nebo i po obdrženém koši o protiútoky snaží a má na to vhodné typy hráčů, kdy Walton nebo Nichols se hodně snaží hrát 1 na 1 do nepostavené obrany a jít si pro rychlé body nebo fauly, aby měli trestné hody. Nymburk se nám povedlo zastavit a věřím, že se o totéž popereme i s Děčínem.
Na jeho pronikací hru 1 na 1 i v postupném útoku se zdá být vaše zóna jako dělaná, zvlášť pokud v ní budete fungovat důsledněji a konzistentněji než Pardubice. Bude to ale třeba i těžší než proti Nymburku?
Těžší to bude v tom, že viděli naše zápasy a mohli se na to připravit. Trenér Grepl byl i na nějakých zápasech v Nymburce, my těch obran ale máme víc, náš repertoár je širší a věřím, že najdeme tu správnou obranu, která nám bude fungovat a je jedno, jestli to bude osobka, nebo zóna. Záleží, čím se nám je bude brzdit líp a nebude nutné být v zóně 40 minut. V sedmém zápase v Nymburce to bylo skoro celý zápas, protože šlo o takový moment překvapení pro domácí, jelikož jsme věděli, že oni budou chtít hned od začátku rozhodnout. My jim to zónou rozhodili, dobře jsme v ní rotovali, nedovolili jsme moc otevřených střel, to Nymburk znervóznělo a my si věřili pořád víc.
Finále už se nehraje dvakrát ve dvou dnech, vždy je tam den pauza, byť s přejezdem celé republiky. Budete mít při úzké šesti až sedmičlenné rotaci soupeře výhodu?
Možná malinkou. Oni takhle hrají celou sezonu a jsou na to zvyklí. Vědí, jak naložit se silami a s fauly, a vychází jim to.
