Sen, co se rozplynul po 11 letech

SE SPOLUMAJITELEM TURŮ PAVLEM ŠPAČKEM Ještě loni na jaře klub uzavíral s hráči smlouvy s tříletým výhledem. S tím, že by už za rok v lize skončil, rozhodně nepočítal. Jenže během letošního ročníku se situace svitavských Turů dramaticky změnila. A protože klub nechtěj jít do rizika, raději ohlásil odstoupení z pelotonu Kooperativa NBL. 

Na jak dlouho, ukáže až čas. Jeho nejbližší budoucnost bude velmi pravděpodobně prvoligová a přesnější ambice naznačí až to, jaký se do druhé nejvyšší soutěže podaří sestavit rozpočet. 

”Dopady covidu na ekonomiku vidíme všichni kolem sebe. U nás byl problém především v tom, že titulární partner zajišťoval velice významnou položku rozpočtu a při jeho odchodu se nám nepodařilo najít adekvátní náhradu. Samozřejmě i veřejné finance šly všude dolů, proto tam záchranné pásy hledat příliš nejde. A shánění partnerů odpovídá současné situaci. Bohužel se sešlo několik věcí najednou a z naší strany by teď bylo hazardem pokračovat v lize dál,” popsal letošní turbulentní dění v klubu jeho spolumajitel a dlouho i vůdčí osobnost Pavel Špaček (na snímku zcela vlevo). 

Ve svém zdůvodnění narazil i na odstoupení titulárního partnera, společnosti DEKSTONE, jejíž šéf Jindřich Horák byl dosud i generálním manažerem a také spolumajitelem klubu.    

”My jsme avízo o odchodu společnosti DEKSTONE dostali s dostatečným předstihem, nicméně se za ni nepodařilo najít adekvátní náhradu. Pan Horák se asi rozhodl jít jinou cestou, takové prostě bylo rozhodnutí, které se může stát kdekoli,” dodal Špaček. Podle něj se o dalším fungování Jindřicha Horáka ve struktuře klubu bude v těchto dnech jednat. Zatím je jasné jen to, že jeho firma už nebude tým finančně podporovat. Očekávat se nicméně dá i stažení z dalších klubových rolí. 

Pro vedení Svitav nebyla přijatelná minimalistická varianta ligového fungování, bez ekonomicky silného partnera a na hraně nejistoty. A proto došlo k rozhodnutí jít o soutěž níž. ”Vždy jsme chtěli v NBL zastávat důstojnou roli, což by nám ale aktuální situace neumožnila. A protože přišla nabídka od Jindřichova Hradce (na odkup ligové licence), jako jednu z variant jsme ji využili,” doplnil Špaček k návratu GBA Lions Jindřichův Hradec do vod Kooperativa NBL. 

Podle spolumajitele Turů by i nadále měla zůstat zachována podpora municipalit a sám by byl rád, aby nezůstalo je u ní. ”Chtěl bych poděkovat všem partnerům klubu za podporu během našeho působení v NBL a byl bych rád, kdyby s námi pokračovali i nadále.” 

Na managementu nyní bude, aby zajistil konkurenceschopný rozpočet a trenéra pro první ligu, kde by měli své místo Turům přenechat Jindřichohradečtí, kteří se právě z druhé nejvyšší soutěže do NBL přesouvají. 

”Hrát první ligu je naším cílem. Není to ale postaveno tak, že hned první rok bude prioritou návrat do NBL, spíš se nám jedná o koncepční práci. Nepředpokládáme, že by se v současné situaci našel tak silný partner, který by jednoznačně byl schopen nás dostat do takové pozice, abychom byli favoritem první ligy, kde bude jistě jako silný tým pražská Slavia,” předvídá Špaček. 

Ten si cení, že letošní sezonu končí klub bez dluhů a do přípravy na první ligu tak bude moct jít s čistým stolem. Pro druhou nejvyšší soutěž není podle Špačka podepsaný žádný hráč stávajícího kádru. ”Na základě nových jednání se uvidí, koho v rámci našich možností budeme schopní udržet. Záležet to bude i na novém trenérovi, ale tři čtyři hráče z letošního kádru bychom udrželi rádi.” 

Pro Svitavy je nyní zásadní, aby se mohl pro příští sezonu vrátit do hlediště nepostradatelný šestý hráč Turů, tedy jejich fanoušci. ”Sport bez fanoušků není jako dřív, vše je teď komplikovanější. Pro nás je proto o to důležitější, aby se naši příznivci mohli vrátit na zápasy a po roce a čtvrt bylo zase pro koho to sportovní divadlo dělat. Svitavští fanoušci vždy patřili k nejlepším v lize a doufáme, že nám zůstanou věrní i v těžké době,” ohlédl se Špaček za 11letou érou klubu ze 17tisícového města v Kooperativa NBL. 

Pro jím vedený management bylo v roce 2010 splněním snu, když Tuři získali od Poděbrad licenci pro nejvyšší soutěž. Cesta do ní byla přitom řádně trnitá. 

”Nejdřív deset let trvalo, než se podařilo postavit halu. Dalších deset let trvalo, než jsme získali NBL, a pak jsme ji 11 let dokázali držet, kdy se nám dařilo plnit ty původní sny. Postupně jsme se naučili to sportovní divadlo dělat a krůček po krůčku stoupali nahoru. A díky vstupu Jindry Horáka se nám podařilo posunout až do ligové špičky a udržet se v ní tři roky, kdy jsme skončili dvakrát čtvrtí a jednou třetí v lize a dvakrát bronzoví v Českém poháru. Navíc jsme si zkusili i předkolo evropského poháru FIBA a to všechno bylo pro Svitavy velké zadostiučinění,” bilancuje Špaček. 

Zároveň si byl vědom, že pro klub z menšího města bylo získávání dostatečných zdrojů financí složitým úkolem. ”Rozpočty těchto měst mají své limity a pak to hodně stojí na marketingových penězích. Ty jsou ale v době covidu obecně ještě větším problémem než jindy,” zdůrazní spolumajitel Turů, podle nějž je nyní spodní hrana pro důstojné fungování v NBL 7 milionů korun, a to včetně nájmů za halu. 

Na tuto částku by se ale pro příští sezonu Tuři nedokázali dostat. I když Špaček neprozradí výši loňského rozpočtu, už v letošním ročníku se klub musel o zhruba dva miliony uskromnit. ”Bylo to poznat i na hráčském kádru, přesto jsme chtěli být konkurenceschopní. Vsadili jsme na české hráče a chtěli jsme mít jen jednoho cizince. Když se pak po první vlně covidu ukázalo, že by se sem kvalitní zahraniční hráči mohli dostat, už jsme měli nakoupené české hráče. A tím, že šlo o nový tým, plus se přidaly některé mimořádné vlivy jako zranění a nemoci klíčových hráčů, tak se nám nevydařil už vstup do sezony, která pak byla taková kostrbatá.” 

Až skončila na devátém místě, poprvé za šest let před branami play-off. A Pavel Špaček si tak ještě jednou posteskne nad prázdným hledištěm: ”Bez fanoušků to nebylo ono. Chyběli nám. My jsme bývali díky nim nedobytnou tvrzí a teď jsme doma prohrávali zápasy, které bychom dřív s podporou příznivců neztratili. Letos ale domácí prostředí možná až na specifickou halu pražského USK napříč ligou nehrálo roli...”