Strach o Škrance a magický zásah k ničemu
Hned v první minutě včerejšího duelu pátého kola na ústecké palubovce celému sokolímu táboru řádně zatrnulo.
Po nahodilé srážce koleny se soupeřem se na zem skácel dvanáctý střelec sezony a dosud tahoun týmu David Škranc, pro nějž v tu chvíli zápas skončil. Zápas, k němuž tým přijel bez ústředního dirigenta Vlahoviče i bez reprezentanta 3x3 Svojanovského, a který pro hradecký celek dopadl fiaskem (110-77).
Dnes měl ale kouč Lubomír Peterka alespoň jednu povzbudivou zprávu. „David má v kolenu nějakou vodu a má potíže se šlachou, nebo úponem, ale neměly by to být vazy. Musí ovšem zůstat sedm až deset dní bez pohybu,” informoval kormidelník, podle nějž už tak oslabený tým ztráta lídra v úvodní minutě utkání „úplně rozkopla”.
„A to ještě první pivot Šturanovič hraje pod brufeny. Nějak se nám to hned na začátku sype, ale musíme se dát dohromady,” dodává trenér.
Ztráta Škrance přišla pro tým v nejhorší chvíli, neboť forward rozjel potenciálně kariérní sezonu s průměrem 16 bodů na utkání.
„Posunul se hlavně v sebevědomí. Získal jistotu, ví, že bude hrát, že musí hrát a letos to uchopil velmi dobře. Z loňského týmu zůstali jen tři hráči a on ví, že to na něm stojí. Srovnal si to v hlavě a využil, co v něm dřímalo. On byl slušný hráč i dřív, jen nedostal prostor to tolik ukázat. Jistě byl v lepším týmu, s větší konkurencí (v Pardubicích), tady se mu ale daří, trefuje dobré střely a pro nás je to klíčový hráč. Je to tak pro nás velké oslabení,” zdůrazní kouč, jemuž aktuálně dělá starosti i zdravotní stav srbského playmakera Vlahoviče, který zatím zasáhl jen do tří utkání z pěti.
„On měl problémy s kotníkem a chvíli to vypadalo, že se to už vyléčilo, ale zůstal tam nějaký zánět, takže chvilku trénuje, pak ho to zase začne bolet, tak to teď musíme doléčit. Poslali jsme ho i ke specialistovi na Slovensko a uvidíme.”
Do této situace přichází sobotní domácí duel s vedoucím Děčínem. „My do něj asi půjdeme bez obou opor a to bude hodně složité. Máme letos úzkou opěrnou rotaci, protože máme dost mladých hráčů, kteří zatím sbírají zkušenosti, a jak vypadnou ti klíčoví, nemám za ně náhradu. Já do toho s tímhle šel, že to nebude snadné, zase se ale máme kde zlepšovat. V Ústí to byl náš nehorší zápas a věřím, že se časem posuneme,” přeje si Peterka.
Ten v ústeckém duelu naposledy doufal v obrat po neuvěřitelné trefě svého syna Ondřeje z 22 metrů, který tak zavřel poločas snížením na 62-44, a kouč tu ještě cítil náznak naděje.
„Mně tam nepřišlo, že by Ústí bylo o tolik lepší. Trefovalo se z dálky, ale my nebyli zkoncentrovaní, hlavy nám lítaly úplně jinde a po tom snížení Ondry jsem v šatně říkal - „Hoši, ještě to není ztracené, přiklonilo se k nám štěstí, pojďme do toho!” Stáhli jsme to pak ale už jen na čtrnáct,” vrátil se kouč ke kurióznímu momentu.
Jeho starší syn se sice v lize už jednou trefil z poloviny hřiště, ale z protilehlé čáry trestného hodu, tedy z nějakých 22 metrů, to už je jiný majstrštyk.
„Je to skoro přes celé hřiště, to je fakt unikát, stane se to tak jednou za sezonu v celé lize. Pro fanoušky to je dobrá reklama na basket, i v NBA se to stává málokdy,
