Vyvolávač emocí: Ať dám, nebo ne, chleba levnější nebude

Vlastně nic horšího se vám pod koši nemůže stát. Hrajete zápas ve městě, kde jste si toho dost odkroutili, proti aktuálnímu lídrovi tabulky, přijde se na vás kouknout spousta kamarádů a vy za 40 minut nedáte ani fň. Nula, nic, zero. A ještě přes vás soupeř dá trojku na prodloužení. Běžný smrtelník by se z toho složil a přemýšlel, co komu udělal, že jej sejmula taková karma.

Ne tak rozehrávač Kolína Ondřej Šiška.

V tu chvíli zužitkoval všechny ligové zkušenosti, zresetoval svou paměť a prodloužení pro své Medvědy rozhodl čtyřmi trojkami, jako by nic nebylo jednodušší. Byl to jeden z nejpoutavějších okamžiků letošní sezony NBL. A proto už jeho strůjce sedí ve zpovědnici, připraven servírovat zákulisní dění jednoho nevšedního zápasu, který Brno po hodně dlouhé době připravil o vedení v tabulce.  

Ondro, kolik větších bizárů než svoje středeční prodloužení jste letos v lize zažil, tedy kromě tří výher nad Nymburkem?
Jeden z bizárů byl, že jeden den dokážeme porazit doma Nymburk a za týden prohrajeme na Slavii. V tomhle to je taky bizarní sezona. A pokud jde o včerejšek, já si nepamatuju, kdy jsem naposledy hrál prodloužení, a takovéhle se mi asi ještě nikdy nepovedlo.

Kolik lidí už se vás od středy ptalo, co to mělo znamenat?
(smích) Těch zpráv bylo dost a ještě jsem ani neměl čas všechno vstřebat a všem odepsat. Můj instagramový účet je zaplněný zprávami, čehož si moc vážím. Jsem rád, že to bylo tak sledované a že jsem v lidech vyvolal takové emoce.

Naposledy si leckdo takto unikátní zápas vybavil v podání nyní ústeckého rozehrávače Martina Nábělka, který si před pár lety ještě jako Ostravák v polovině 40. minuty utkání v Ústí myslel, že skončí bez bodu, aby po dvou prodlouženích měl u pasu neuvěřitelných 21 bodů! Kde se takové situace zrodí, že hráč jde prakticky z nuly na sto?
No, možná by bylo fajn si o tom s Martinem pokecat u piva. (směje se) Člověk ale nehraje ligu první rok, a i když se pro mě zápas nevyvíjel bůhvíjak dobře, tak jsem si na prodloužení věřil, byl jsem volný, a co horšího se mohlo stát, než že nedám a vystřídám, protože naše síla je v tom, že kdokoli může kdykoli explodovat. A nebojím se zopakovat to, že věřím, že na papíře máme nejlepší tým v lize. Ty střely v prodloužení na mě ale vyšly, některé byly volné, já se chytil a po dvou trefách už jsem nabyl sebevědomí, navíc v hledišti jsem měl kamarády, což mi tak hodně pomohlo.

Před prodloužením jste to měl 4/0 z trojek a 3/0 z dvojek, byl jste bez jediného bez bodu, a po těžké trojce Chatmana na prodloužení, která šla právě přes vás, na tom tým před nastavením asi nebyl psychicky nijak dobře. A vy ho zahájíte takovou trojkopalbou, je k tomu potřeba velká odvaha?
Tohle je mi vlastní. Ať nějakou střelu nedám, nebo dám, chleba levnější nebude, a i slunce ráno znovu vyjde (směje se), a tak to beru. Jdu do toho pořád na sto procent a v takovou chvíli je potřeba to, co bylo, hodit za hlavu a nepřipouštět si tíhu okamžiku. A když jsem volný, tak to tam prostě poletí. Vím, že ruku mám jakž takž, a letošních 36 procent z trojek je na mě slušná úspěšnost.

Po první trefě jste ale hned druhou trojku minul...
Při té druhé jsem byl zase volný, ale dobíhal ke mně Chatman a já si říkám, že když jsem první dal, skočí mi na fintu, to se ale nestalo, já si bouchnul o zem, udělal úplnou kravinu, trefil to do desky a pak jsem si řekl, že už budu rovnou všechno pálit na koš. A vyšlo to.

Prodloužení jste si vzal do správy i proto, že kolegové Číž s Odomesem už toho měli v zápase dost?
Je pravda, že oba nás táhli celý zápas, stálo je to dost sil, já v tom nebyl tolik, obránci ode mě vypomáhali, a když to na mě vyšlo, bral jsem to. Možná už je čas to na sebe brát víc, i když Rashardovi (Odomesovi) to jde poslední zápasy neskutečně. Každé utkání ale nabídne něco jiného, uvidíme, co nabídne to sobotní s Děčínem. Já budu připravený na všechno, a pokud bude potřeba víc bodů, věřím, že je vsítím.

Vaši poslední trojku ovšem posadil do obruče nejnepravděpodobnější snajpr, pivot Jakub Petráš, který měl do té doby v sezoně bilanci 5/2 a 16 zápasů v kuse z oblouku vůbec nevystřelil. Jak za pětibodového vedení 80 sekund do konce Rasharda Odomese napadlo nahrát právě jemu?
(smích) To taky nedokážu říct, já v tu chvíli byl vedle úplně sám. Kuba má ale ruku dobrou, což ukazuje i na tréninku. Já se ho po zápase ptal: „Co, první trojka v sezoně, a hned takováhle!” A on na to úplně uraženě: „To byla moje třetí!” (smích) A že to má 50 procent (6/3), tak hned padaly návrhy, že by měl střílet víc, ale v tu chvíli debatu utnul kapitán Adam Číž jednoznačným „Dost! Takových hráčů tady máme dost”.

Křídelník Odomes nemá odehranou potřebnou třetinu zápasů týmu, takže nemůže být v oficiálních statistkách zohledněn, ale po včerejší 30bodové erupci už má nejvyšší průměrnou užitečnost v lize. Mohl by v teorii ještě aspirovat na MVP dlouhodobé části sezony?
Musíme zůstat nohama na zemi. Podle mě se MVP nepozná jen podle statistik, ale i podle úspěšnosti týmu, a i když nám se daří, za mě ještě nejsem tam, kde bysme si přáli být. Za mě je ale Rashard určitě MVP měsíce, doufám, že mi půjčí auto (MVP měsíce ještě nebyl vyhodnocen - pozn.). A pokud jde o celou sezonu, je tu stále nový, není tak načtený, ta výkonnost asi půjde trochu dolů, uvidíme, jak se s tím vypořádá, a i když bych mu to přál, asi by to měl být někdo, kdo má odehranou většinu sezony. Pořád by ale mohl být MVP finále (lišácký úsměv).

Všichni už celkem vědí, jak do koše chodí, ale on těch 20 nebo i 30 bodů pořád dává, nejde ho zastavit? Ani v tréninku ho nikdo neubrání?
Je to tak. Brno je velmi profesionální tým a jeho skauting je na vysoké úrovni. Vědělo tak, že chodí víc do nájezdů, ale i tak je dokázal proměňovat. Při některých jsem si říkal, to už je nemožné dát, sám jsem byl volný a říkám si, sakra už mi to vyhoď, ale co chceš říct takovému hráči, když to prostě dá?! (smích) Doufám, že mu to vydrží co nejdéle. Na českou ligu je to nadstandardní hráč a přesně takový typ jsme potřebovali.

A co Jakub Petráš, který 21 doskoky vystřihl sedmý výkon za čtvrtstoletí NBL, 12krát doskočil v útoku a přidal i 4 bloky? Co ve středu posvačil?
V tomhle nemůžu sloužit, ale Kuba je přesně ten typ, ohromný slovenský kluk. Já si ho úplně představuju v tom kroji na salaši, jak tam hoduje. Je to chlap, který nevypustí žádný souboj, pro pivoty soupeřů je extrémně těžké zastavovat jeho kila a fyzickou hru, kdy tam do všech 40 minut mlátí. Je to pro nás nepostradatelný a, troufám, si říct i nejdůležitější hráč. Hrozně fajn kluk, který si skvěle odvádí svou práci.  

Jde o Hráče s největším zlepšením z minulé sezony, který i letos má dost solidní čísla, ale ne taková jako loni. Nicméně zdá se, že od zápasu o bronz ve FINAL 4 je ho plné hřiště, hecuje celý tým a nejde zastavit. Nenastal tam u něj určitý zlom?
Ten zlom přišel tou bronzovou medailí a nebylo to jen o něm, nebo o mně. Bylo to o celém týmu. Měli jsme hlavy dole a teď jsme se, doufám, nastartovali. Kuba ale i když nemá tak vysoká čísla, netlačí se do těžkých střel, na pivota má skvělou přihrávku a vidění hřiště a teď k tomu přišlo i víc bodů. Nevím, jestli jsem někdy hrál s hráčem, který má takový čuch na doskok. Je to skvělý hráč.

V Brně jste zápas vyhráli útočným doskokem, když jste z 20 druhých šancí vytěžili 27 bodů. Nevzali jste si mustr z finále poháru, kde Děčín Brno právě na doskoku zničil?
Upřímně, že bysme do toho šli s tím, že Brno má slabý obranný doskok, to ne. Vyplynulo to až ze hry. Brno má skvělé podkošové hráče, teď přidali dva nové pivoty. A mně to přijde úsměvné, že na jedné straně je James Karnik, který je v české reprezentaci, a na druhé Jirka Jelínek, který doma na farmě podojí kozu, zabije slípku a jde hrát a na konci zápasu má výhru. Tohle je na Kolínu fajn, ta týmová chemie a vyzrálost hráčů, ze které musíme těžit.

V Brně vás nesložilo úvodní 12bodové manko, ani šťastné vyrovnání soupeře na prodloužení, ač jste už koncovku měli na ruce. Byla i tahle zvýšená odolnost výsledkem bouřlivé diskuse v kabině po zpackaném semifinále poháru s Děčínem?
Nevím, jestli to tím bylo. Do Brna jsme jeli s tím, že nemáme co ztratit, a s tím se hraje o něco líp. Na Brnu byl po posledních porážkách větší tlak a to, že nás ty situace nepoložily, bylo o hlavě. Rozhodla mentální pohoda v týmu.

Proti po čase kompletnímu Brnu jste nastoupili bez důležitého power forwarda Slavinskase, vrátily se mu potíže s úponem kolena?
Ne, ne, šlo o nějakou střevní virózu, naštěstí nic vážného. Džiugas je určitě jedním z nejužitečnějších hráčů soutěže, ale zase se vracíme k tomu, jak máme vyzrálé hráče. Pavol Lošonský Džiugase skvěle zastoupil, ač poslední zápasy z nějakých důvodů moc nehrál. A to je přesně to, z čeho musíme těžit.

Mimochodem, jak veselá byla po takovém lupu cesta zpět na základnu? A už se stihl „zapracovat” i nový americký kolega?
No, já nakonec zůstal v Brně, kde jsem šest let hrál a mám tam spoustu kamarádů. Ale cesta prý byla super. A pokud jde o Rasharda, tak ten už ochutnal nějaké pivo po páteční výhře s Opavou. (smích) Je to hrozně fajn kluk a v kolektivu nemá žádný problém.