Zahájila Opava demontáž nymburského impéria? Ještě je brzy

Když vleže na nymburské palubovce restauroval své tělo po náročném druhém semifinálovém duelu, jeho tvář zaléval blažený úsměv. O něco blaženější než u ostatních spoluhráčů. 

Vedle radosti z vysokého 19bodového vítězství a srovnání série jej hodně hřálo i to, že ač i podruhé nachytal v utkání brzké dva fauly, tentokrát už neskončil vyfaulovaný po pouhých 15 minutách ve hře jako ve středu, ale v pohodě dohrál jen se třemi osobními chybami a svých 22 minut naplnil i 12 body, 7 doskoky a 3 zisky. Slovenský reprezentační power forward Jakub Mokráň už se tak mohl těšit na zasloužené pivo na cestě zpět na opavskou základnu.

„Myslel jsem si, že druhý zápas už pro mě bude lepší, ale na začátku se to vyvíjelo úplně stejně. Někdy je to i moje hloupost, že ty první dva tři fauly tam moc hrabu rukou. Musím si na to dát pozor. Nejsem ještě tak zkušený jako ostatní „chalani”. V prvním zápase ten čtvrtý a pátý faul, kdy už jsem bránil podle mě čistě, už záležely na posudku rozhodčích. Naštěstí napodruhé čtvrtý faul nepřišel a mohl jsem hrát déle,” ulevilo se podkošové opoře Slezanů.

Jakube, odkud se vzal váš skvělý týmový výkon po oné zpackané poslední čtvrtině ze středy?
Mám pocit, že v prvním zápase se oba týmy jako by teprve testovaly, nevěděly, co od sebe čekat. Přece jen už je to semifinále. My věděli, že ve středu jsme na Nymburk tři čtvrtiny měli a pokazili jsme jen tu čtvrtou, kterou jsme začali 0-12, což nás stálo zápas. Ve druhém zápase jsme si ale díky většině průběhu ze středy věřili a dali do toho větší energii, srdce a jsme rádi, že jedeme domů za stavu 1-1.

Nakopla vás nebo motivovala k lepšímu výkonu právě ona pokažená poslední čtvrtina z Utkání 1?
Určitě jo. My pak byli možná pět minut smutní, ale hraje se na čtyři výhry a další den je nový zápas, nejde tak smutnit dlouho. A ve druhém utkání jsme se snažili hrát už celých 40 minut naplno a soustředěně.

S Hradcem Králové a Olomouckem, tedy posledním a předposledním týmem sezony, jste před semifinále patřily k posledním třem celkům, které ještě Nymburk v sezoně neporazily. Po tom, co má Opava za sebou za poslední dobu, se zdá skoro až s podivem, že jste to dokázali až jako devátí...
No, ta sezona pro nás byla všelijaká, ale play-off je něco jiného, všichni ze sebe i přes zdravotní limity vydají maximum. My někde v půlce sezony vstřebávali zklamání z těsného nepostupu do play-off FIBA Europe Cupu, zranil se první pivot Bassett, za kterého jsme dlouho hledali náhradu, a nebyli jsme kompletní. Teď v play-off ale jako by každý dával o něco navíc a držíme spolu, díky čemuž vyhráváme zápasy.


Co bylo z vaší strany ve druhém zápase jinak? Schovali jste si na něj nějaké překvapení?
To ani ne, spíš jsme si prošli víc než před prvním zápasem věci, které nám nefungovaly, ale i to, co nám šlo. Trenér něco nového vymyslel a fungovalo to.

Začala vyrovnáním série historická demontáž nymburského impéria?
Na to je ještě brzy. Bude to dlouhá série. My teď musíme využít domácí halu, kam určitě přijde kvantum fanoušků a ideální by bylo vyhrát oba ty zápasy. Nebude to ale jen tak. Nymburk přijede určitě připravenější, než byl ve druhém utkání, a bude chtít vyhrát.

Jde si vůbec představit, co se teď bude dít v Opavě, když už na čtvrtfinále se návštěvy pohybovaly kolem 2500 lidí? Bude dvakrát vyprodáno?
Podle toho, jak to šlo dosud, kdy na čtvrtfinále chodilo kolem toho dva a půl tisíce fanoušků, tak když to teď bude semifinále a s Nymburkem, a může se tu psát historie, tak klidně může dojít plná hala.

Ve druhém utkání jste docela urychlili přechod do útoku, že?
Mělo by to být spíš naopak, že rychlejší měl být první zápas. To jsme se ale ještě oťukávali, do té doby jsme Nymburk v sezoně neporazili. Věděli jsme, že na něj máme, ale byli jsme takoví nesmělí, hlavně v tom konci. Ve druhém zápase jsme ale neměli líné nohy, Jakub Šiřina, i když ve středu odehrál hodně, do toho dal sto procent a běhal jako dvacetiletý. A i my všichni běhali, jak jsme měli.

Zajímavé bylo, že už v prvním poločase jste šli do 15bodového trháku i bez bodů právě lídra Šiřiny.
To jsem ani nevěděl. Bránil ho Lockett, což je výborný obránce, a asi ho měl jako velký úkol. Naše síla je ale v tom, že umíme zahrát i my ostatní a na body se složíme, což potvrdilo těch 94 bodů v útoku.

Taky jste se většinou stíhali včas vracet proti nymburským brejkům. A možná jste i trochu obětovali nějaký ten útočný doskok...
Ten jsme vypouštět nechtěli, ale po 14 nymburských bodech z protiútoků ve středu jsme to chtěli eliminovat. Zdálo se mi ale, že v první půlce nás právě z protiútoků dotáhli. My si to ale v poločase řekli a napravili to.

Taky jste v řadě situací využívali mismatche po častých nymburských přebráních clon, bylo to součástí plánu?
Určitě nejde celý zápas střílet trojky, i když to je opavská hra. Snažili jsme se tak tyhle situace hledat a v tom druhém zápase nám to vycházelo. V průběhu sezony si tím nejsem moc jistý. Často jsme tak chtěli hrát hlavně venku, ale dlouho nám to trvalo, neuměli jsme těm hráčům dopravit míč a nic jsme z toho neměli. Nevím, co bylo v Nymburce jinak, ale v tomhle zápase to naštěstí fungovalo.

Na rozdíl od vás domácím ve druhém utkání vůbec nepadaly trojky. Když jste byli v zóně, počítali jste s tím trochu ve svých plánech?
Na tohle je expert trenér Czudek a on ty obrany mění. Já to na hřišti nestíhám vnímat. (směje se) Třeba Boeheim se jako výborný střelec zatím vůbec nechytil, ale musíme si na to dávat pozor. Má volné střely a nevěřím, že tak hroznou střelbu bude mít pokaždé. Nymburk má dobré střelce a nejde spoléhat na to, že každý zápas to bude vypadat jako ve druhém utkání.

A nezdálo se vám, že jakmile je Nymburk pod tlakem kvůli skore, míjí ještě víc, a to i zpod koše?
Mohl to být jen jeden špatný zápas, ale může to být i tímhle. To už je na jejich hlavách. Tlak na ně určitě je, očekává se od nich titul jako každý rok. Takže i k mám pojedou pod tlakem.

Jak to vypadá se zraněným kotníkem Filipa Zbránka, který odkulhal na začátku druhého poločasu na lavičku?
Říkal, že to má trochu vyvrtnuté, ale ne nějak moc, věřím tak, že do neděle se dá dohromady. Bez něj už by to byla velká ztráta, když už nám chybí Míra Kvapil.