Lions J. Hradec

82:84

20
22

36
40

58
64

BC GEOSAN Kolín

V dramatu padli i s 12 bloky!

Byla to podívaná, jaká by bavila i spičkové kontinentální ligy. Báječné individuální výkony, napětí od začátku do konce, střely těžké, těžší a nejtěžší, fabulózní defenzivní zákroky, několikavteřinové brejky, ohlušující randál v hledišti i arbitři, co nechtěli být v centru pozornosti.

Lions, kteří k ligovému zápasu nastoupili po nekonečných 21 dnech a přesto nejevili známky nesehranosti, byli v domácím stánku blízko erupce radosti. Ač však po velkolepém finiši otočili v závěru z 68-77 na 82-81, chladnokrevní kolínští „zabijáci“ odmítli roli obětních beránků.

Po timeoutu jejich rozehrávač Hunt po precizně provedené akci svou osmou asistencí (bez ztráty) uvolnil pod košem osamělého Skinnera a pod tlakem byli opět domácí. 22bodový jihočeský hrdina Terrell Lipkins, který byl za svých 28 minut 12 bodů v plusu, ale poté klíčovou dvojku celého utkání minul a po poměrně pozdním faulu na Číže a jeho jedné proměněné šestce při závěrečné akci nic nevymyslel ani Brooks.

Duel však měl hrdinů s velkým H ještě mnohem víc….

Poté co hosté dokonce za vlastního vedení ustáli úvodní nekompromisní hru Lions pod koš, od níž později domácí přece jen o něco ustoupili, zasekl se GEOSAN za stavu 16-22 jako zrezivělý stroj a 5 a půl minuty nepřidal jediný bod. Až za stavu 27-22 si řekl, že toho bylo dost, nyní už i najíždějící snajpr Michal Vocetka, který začal pálit ze všech pozic - po otočkách, z odskoků i z nájezdu přes 4 ruce obránců -, a 14 body v řadě sám obrátil na 29-37! Nebýt „smolně proměněné“ šestky kolegy Kerra, mohl být se svými 17 body jediným střelcem týmu ve druhé čtvrtině, v níž sám porazil Lions 17-16, a zástupci Guinnessovy knihy rekordů u něj mohli v úterý klepat na dveře…

29letý Vocetka, u Vajgaru nakonec autor 26 bodů, je dobrým příkladem toho, že pracovat na své hře se dá v jakémkoli věku a fázi kariéry. Jeho aktuální průměr 9,3 bodu je nejen nejlepší v kariéře, ale také výborným vysvědčením v nabitém kádru Středočechů. A to ještě tento křídelník často dostává do péče ty nejlepší střelce soupeřů.                

Důležitou dodatkovou informací je pak ta, že propad Lions ve druhé čtvrtině nastal poté, co musel se dvěma fauly vystřídat rozehrávač Lipkins.  

Po Vocetkově 20bodové poločasové explozi, jež zalátala místy velké potíže týmu při krytí podkošového prostoru (z 8F+ měli domácí 11 šestek), už si na něj domácí dali větší pozor, a tak jej museli zastoupit jiní. K překvapení většiny v sále to byl rozehrávač Číž, který do poločasu s 1 asistencí na 3 ztráty budil dojem ligového začátečníka. Málokdo ale v tu chvíli tušil, že za sebou má krutou noc, kterou stejně jako rozehrávač Dixon kvůli virovému onemocnění „prozvracel“.

Z kabin se však vrátil docela jiný hráč, který druhou půli odpálil nájezdem i trojkou a hosté tu soustavou tří trojek odskočili na 9. Pozdějším průnikem s odhozením obránce a přesnou střelou po bleskovém zpětném pohybu ala Steph Curry už dokázal, že návrat „starého Číže“ po půl sezoně mimo hru by nemusel trvat příliš dlouho.  

Jenže do euforie fanoušky mocně tlačení domácí se odmítli v honbě za udržením naděje na skupinu A1 vzdát (výhra by je zavěsila o výhru za šesté místo) a duel tak začal gradovat. Jihočeši při dotahování ve třetí čtvrtině skórovali exkluzivně ze složitých až krkolomných pozic a hosté dlouho marně doufali, že jednou jim tyhle trefy musejí dojít. I tak ale Skinner v závěru třetího dějství udržel Kolín na +9.

Výkon Jihočechů vrcholil v závěrečném dějství, kdy zejména centr Canty v obraně blokoval, cokoli střílelo v jeho dosahu, a nejvíc (5) se přičinil o galaktické týmové číslo 12 bloků, k nimž domácí nalepili i 8 zisků (Kolín měl zapsaný jediný zisk a žádný blok). I pomocí trojek a brejků se dostali až do vedení, ale v závěru už jim zlatá pečeť na fantastický večer chyběla.

Pro Polabany, kteří si výhrou 82-84 už téměř zajistili skupinu A1, byl klíčovou statistikou vyhraný doskok (30-42, v útoku 7-12, Kolín 14 bodů z druhých šancí), což při úvodním podkošovém tlaku domácích i všech jejich blocích jsou velmi zajímavá čísla. Ve druhé půli Kolín otočil i poměr šestek (domácí už jen 5 házených) a o kousek lepší byl i v oboustranně skvělých trojkách (14/7 – 17/9), z nichž pět mělo podpis Michal Vocetka. Toho ve střelecké listině nejsilněji doprovodili Skinner (16), Kerr (13+11 doskoků) a Číž (12+4 asistence (až na 1 asistenci vše ve druhé půli) na 6 ztrát).

U Lions, kteří ztratili pouhých 5 míčů, byl druhým střelce Brooks (15) a třetím Zuzák (13).

Karel Forejt (kouč Lions Jindřichův Hradec): „Závěr utkání byl o štěstí. 34 minut však byli ve vedení hosté a my dotahovali. Nám slouží ke cti, že jsme se vždy dokázali dotáhnout, stálo nás to však hodně sil, hlavně klíčové hráče. V klíčových chvílích soupeř ukázal, jakými hráči disponuje. Byly to těžké střely, Michal Vocetka měl úžasnou útočnou potenci, Adam Číž se trefil, když bylo potřeba. V klíčových fázích jsme nepohlídali obranný doskok, několik špatných střel si soupeř doskočil a míč do koše stejně dopravil. To nás stálo spoustu psychických sil. Závěr jsme asi měli řešit trochu jinak, na to je teď ale pozdě. Liga jde dál, prohra o dva body s tak velkým týmem je sympatická, my ale potřebujeme hlavně vítězit.“

Predrag Benáček (kouč BC GEOSAN Kolín): „Byl to velmi hezký zápas pro diváky, nejen pro televizní, ale i pro ty v hale. Byla tu vynikající atmosféra. Někdo však musel vyhrát a někdo prohrát. Díky Bohu, že jsme vyhráli my se štěstím na konci. Vedli jsme 34 minut, bylo to vždy pouze o 2 až 4 body. Dvakrát to bylo o 9 bodů, Hradec to však vždy dokázal otočit a v závěru se dostal i do vedení. Oba týmy odehrály bojovný zápas. Musím pochválit své hráče, a to nejen za tento zápas. Nechci brečet, ale měli jsme tolik nemocí v průběhu tohoto týdne, třeba i dnes – dvojice hráčů mi před zápasem řekla, že jsou nemocní. Gratuluju našim klukům k bojovnosti a srdci, které ukázali v průběhu dosavadní sezony.“