Po čtvrtém duelu třaskavé semifinálové série Kooperativa NBL mezi Orly a Válečníky budou o různých zákoutích hry hovořit dva power forwardi - za poražený Děčín reprezentační asistent Robert Landa a za vítězný Prostějov reprezentant Kamil Švrdlík. Co o zápase odhalili?
40 vteřin před koncem fandící centrum domácích Orlů, které po většinu zápasu pokřikem "(dosaďte si libovolné příjmení), ty pudeš!" zatápělo faulujícím hostům, v hledišti povstalo - a spustilo děkovné skandování. V tu chvíli už bylo nějakou dobu jasné, že semifinálová série Prostějova s Děčínem se i potřetí za posledních 9 sezon rozhodne až v posledním pátém mači. V tom, ve kterém už podle mnohých nehraje roli domácí prostředí. V tom, který elektrizuje fanoušky i hráče k maximálním výkonům. A téměř jistě uchystá i několik momentů, o kterých se bude ještě dlouho mluvit.
Kdo neztratí, vyhraje. Tak by šlo ve zkratce popsat klíčový faktor dosavadního průběhu semifinálové série Kooperativa NBL mezi Prostějovem a Děčínem. V prvním utkání doma Válečníci chybovali jen 6krát a zvítězili. V Prostějově pak nabrali 21 ztrát a prohráli o parník. A ve třetím střetu prohrávali po 30 minutách dvojciferně, když 12 ztrátami často nabíjeli soupeři do brejků. Jakmile to stopnuli, otočili i díky útočnému doskoku - a ztrátám Orlů - skore až k vítězství. Starost o míč tak bude nepochybně jedním z rozhodujících faktorů Utkání 4, jež dnes startuje ve 20:00 v Prostějově před kamerami ČT Sport.
Pokud chtějí postoupit do šestého finále NBL v řadě, musí v semifinálové sérii aspoň jednou zvítězit na děčínské palubovce. Pokus číslo 1 prostějovským Orlům nevyšel, když Válečníci doma vyhráli na úvod půlfinále o deset bodů a soupeře v obraně udrželi na 71. O zákulisí první porážky, TV hlášce Pavla Bosáka i pro něj osobně "zakleté" děčínské palubovce bude nyní hovořit jeden z lídrů vicemistra, rozehrávač Roman Marko, který v prvním semifinále rozeslal 7 asistencí a s 18 body byl i jeho top skórerem.
Pokud semifinále mezi Děčínem a Prostějovem představuje letošní Sérii sezony, je dnešní druhý duel semifinále mezi úřadujícím bronzovým a zlatým celkem Kooperativa NBL Zápasem roku. Už ve čtvrtek bylo prakticky jisté, že v Opavě bude na Nymburk hala napěchovaná až po střechu, což včetně výsuvných mobilních tribun znamená 3000 fanoušků! Do prodeje šlo 2300 lístků, po kterých se jen zaprášilo. V týdnu se za jediný den prodalo rekordních více než 400 vstupenek, výjimečně za 20 korun půjdou z provozních důvodů i ženy a děti do 12 let, které normálně chodí zadarmo. Dnes se doprodávají poslední tři stovky lístků!
Základ All-Star, nejlepší česká pětka ligy a navrch i cena pro Hráče s největším zlepšením za sezonu 2014/15. Pořádně se to letos navalilo na stále teprve 22letého člena základu děčínských Válečníků, který jako nejmladší playmaker v historii klubu dovedl tým až na druhé místo po základní části. A Tomáš Vyoral své vavříny může už za pár dní rozmnožit ještě víc. To kdyby svůj klub dotáhl do historického prvního finále, od něhož jsou Severočeši aktuálně 2 výhry blízko i daleko. Semifinálový soupeř je totiž z nejtěžších - Orli Prostějov.
Opavský tým je třeba pochválit za nečeský přístup k semifinále NBL s favorizovaným Nymburkem. Standardní vyjádření pro tuzemské prostředí by v dané situaci a při aktuálním rozložení sil bylo: "Zkusíme to a uvidíme", "Dáme do toho maximum, ale favoritem je soupeř," případně "My si to chceme hlavně užít". To však Slezané, byť si veřejně prezentovaným cílem jednoho vítězství vykopali velkou jámu očekávání, odmítli, protože by si malomyslností zároveň nastavili hlavu už předem na porážku. A tak přemýšlet nebaví jak kouče Czudka, tak kapitána Sokolovské a jistě i další tažné hráče. Druhým pozitivním efektem bylo naladění fanoušků, kteří začali doufat v senzační událost rovněž. A jak se zdá, vše se slilo do očekávaného - v druhém duelu napěchovanou, burácející halu, odděnou do žlutého a nadskakující zpěvem chorálů.
Až šokujícím rozdílem 33 bodů rozprášila prostějovská letka své severočeské soupeře v druhém duelu semifinále Kooperativa NBL. A Válečníci se z takového direktu nebudou sbírat snadno, od prvního výjezdu v sérii si určitě slibovali lepší sklizeň. Sledovaná řež se tak vrací do děčínského kotle za stavu 1-1 a druhý i třetí tým základní části mají nyní do finále stejně daleko.
Jako by ta strhující atmosféra, která je snem každého hráče, naložila na tým ještě větší tlak. Ne, skutečně není jen tak hrát z ničeho nic před třemi tisíci lidí, když většinu sezony jste zvyklí na stovky až plus minus tisíc. Pokud ale najednou nastoupíte na jeviště před ohromnou žlutomodrou masu, tak jako se to v pátek v Semifinále 2 stalo opavské družině, nutně získáte pocit, že všem těm fanouškům, příbuzným a kamarádům musíte dát ještě něco navíc. Až to pak může vést k opačnému efektu. I o tom je následující povídání se slezským shooting guardem Petrem Dokoupilem, který bude hovořit o nebývalém přívalu kumulované smůly na jeden semifinálový zápas, na nějž přitom čekala celá Opava. A řeč přijde i na to, že takhle smutně to skončit nemělo.
Halou otřásala bouře nevole a přes pískot v ní nebylo vůbec nic slyšet. Hřiště právě opouštěl domácí hrdina Jakub Houška. Ač strašně nechtěl. Po srážce s Orlem Mrvišem mu ale zapískali pátý faul a tři minuty do konce vše záviselo na zbývajícím dlouhém Landovi a čtyřech menších kolezích, neboť power forward Jelínek zůstal v zápase téměř nevyužit. Válečníci se právě nadechovali k závěrečné zteči a ztráta kapitána, který svými útočnými doskoky ve čtvrté čtvrtině režíroval nebývalý comeback z 43-56, se zdála být už fatální. A za další minutu bylo ještě hůř, když Orel Švrdlík, který v bitvě trefil dvě trojky, ale v závěru minul 4 kritické trestné hody, 1:52 do konce posunul hosty na 58-63. V ten moment, za semifinálového stavu 1-1, se začalo historické děčínské finále už povážlivě vzdalovat...
.png)
