Dvě svatby jsou pro mě OK

Šel nejdál, jak mohl, v prohlubování česko-amerických vztahů a „vzájemné hospodářské pomoci”. Během sezony 2018/19 se při svém prvním angažmá v Kooperativa NBL seznámil v Kolíně se slečnou Lucií, která pak tomuhle rodákovi z Arkansasu v mnoha ohledech změnila život. Už tři roky spolu vychovávají dcerku a pomalu se chystají i na dvojitou veselku.

„Chodit s Češkou byl ve srovnání s Amerikou velký rozdíl,” říká už dnes znalecky 31letý lídr děčínských basketbalistů Anthony Walton. Svou partnerku poznal v jedné restauraci v Kolíně, která je čímsi jako základnou tamního týmu Medvědů.

„Hlavně v začátcích jsme museli řešit společnou komunikaci. Lucie tehdy nemluvila tak dobře anglicky jako teď. Začínali jsme tak základy, než mi pomohla se taky trochu přiučit češtině, a než jsem já pokročil s vylepšením její angličtiny,” dodává americký guard s nepřehlédnutelnou kšticí.

S novou přítelkyní poznal i dosud neznámé stránky života. „Díky ní jsem se hodně naučil chodit na kafe, na kapučína a různé zákusky. V tom mě Lucie dost změnila, protože teď chodím na kafe i čtyřikrát týdně a užívám si tak i život ve městě,” pochvaluje si nový šéf děčínského týmu, který porovnal i randící zvyky v zámoří s těmi svými aktuálními z tuzemska.

Třeba pokud jde o téma placení útraty. „Ve Státech celkem záleží, jestli jde opravdu o rande. Obecně jde říct, že nejčastěji platí chlapi. Když spolu začínáte, a chceš ukázat, že máš skutečný zájem, tak se musíš i snažit. Jsou ale i situace, kdy se oba o účet podělí. V našem případě jsem zatím většinou platíval já, ale někdy Lucie taky řekla, že je to na ní. Ve vztahu je potřeba najít určitou rovnováhu,” podotýká rozehrávač.

Ten už má také v plánu zásadní životní - a v jeho případě i logisticky ne právě snadný - krok. „Datum a místo naší svatby ještě nebylo stanoveno, ale budeme ji chystat. Je to moje srdcovka, aby se Lucie stala mojí ženou. Už spolu máme dceru a já bych chtěl i další děti,” vyznal se rodák z Little Rocku, kde v jeho dětství guvernéřil celému Arkansasu pozdější prezident USA Bill Clinton.

Walton si je samozřejmě vědom nesnadnosti chystané mezinárodní svatby. „Možná tak budou potřeba dvě, jedna tady v Česku a jedna v Little Rocku. Je to velmi pravděpodobné, protože moje máma nejspíš nebude moct cestovat do Evropy. Nezvládla by tak daleký let ze zdravotních důvodů, táta asi taky ne, ale pro mě je v pohodě mít dvě svatby,” usmívá se Walton.

Při už čtyřletém vztahu s místní obyvatelkou mu nemohla uniknout ani řada českých obyčejů a „svérázů národního rybolovu”.

„Jo, jo tuším, že i svatba by se neobešla bez řádné oslavy a spousty přípitků. Nevím, jestli jsem už na to připraven, ale jistě, tady u vás se popíjí každý den a je to tu běžný zvyk. Nemyslím, že se na vaši úroveň dostanu, ale budu se snažit a určitě si to užiju,” slibuje Walton.

Během sezony si ale dává na prohřešky proti životosprávě velký pozor. A dobře ví proč. „Soustředím se hlavně na basket, na to, abych byl lídrem na hřišti i mimo. Jasně, sem tam máme nějaké posezení nebo večeři s týmem, kde pár drinků padne, ale nenechám si to přerůst přes hlavu, protože jsem na misi a můj tým se mnou,” podotýká šéfdirigent ARMEXU.

Ani on ale někdy nemůže vynechat, třeba při některých týmových rituálech. „Máme třeba určeno, že za padesátý nebo stý bod v zápase autor musí ostatním koupit pivo a pak se takové konzumace taky účastním,” přiznává Walton, který si zatím nezapamatoval značku svého oblíbeného pěnivého moku.

Ostatně v Děčíně je honorován hlavně za to, aby svůj tým dovedl co nejdál v NBL. A to mu zatím jde zatraceně dobře. Do reprezentační pauzy Severočechy přivezl na prvním místě s bilancí 7-1 při jediné těsné porážce v jeho osudovém Kolíně.

V prvním měsíci ligové sezony Walton naprosto zářil, když svému týmu pomohl mimo jiné k dobytí Ústí či k domácímu sestřelu mistrovského Nymburka průměry 13,1 bodu, 6 doskoků, 7,3 asistence a 2,6 zisku za 32 minut při úspěšnosti trojek 33 procent (36/12). Dvakrát mu chyběl jediný doskok k ceněnému triple doublu a celé lize tento excelentní obranář kraloval v ziscích i asistencích. Zcela zaslouženě se tak stal Louda Auto MVP října.

„Je to skvělý začátek, za který si zaslouží pochvalu celý tým, trenér i klub. Kouč Grepl říká, že tohle je jeho první sezona, kdy tu má tým, jaký si sám opravdu vybral. Jistě, byla tam těsná porážka v Kolíně, ale s naší bilancí fakt nešlo chtít o moc víc,” cení si Walton.

Všímá si také, že skvělý vstup do sezony čím dál víc plní domácí pevnost, kde už se návštěvy začínají pohybovat kolem tisícovky fanoušků. „Určitě to teď v hale při zápasech žije. V lize není pravidlem, že by byly tribuny po obou stranách hřiště tak jako u nás, navíc fanoušci jsou fakt hluční. Na hřišti se kolikrát stěží slyšíme a já to tam miluju. Říkám proto všem, ať k nám chodí a stanou se součástí toho všeho,” vyzývá aktuální král NBL.

Ten si nyní na celý měsíc bude moct vyzkoušet i odměnu pro MVP, jíž je nově dodaný model Hyundai Kona MY22 N Performance. A právě automat hnaný silou 280 koní, který z nuly na sto vystřelí za pět vteřin, udělal americkému rozehrávači velkou radost. „Auta mám rád. To svoje tu postrádám, takže si při každé příležitosti půjčuju vůz své přítelkyně nebo jejího bráchy a někam si vyjedu. Tohle tak bude moje láska, budu moct vyrazit se podívat po Česku nebo si zajet do Prahy, kdykoli to půjde,” plánuje Walton, který však nebude zkoušet používat akcelerační tlačítko, jež na dvacet sekund velice nadstandardně zvýší rychlost vozu.

„Já budu mít tempomat. Nejezdím rychle, hlavně tady, kde je řízení o hodně jiné než v USA, a kde si musím dávat pozor, kam smím vjet,” upozorňuje chlapík, který si už po pár letech observací všiml i jiných místních zvyklostí.

„Překvapilo mě, jak jsou tu lidé otevření, a jak dobře se dá domluvit anglicky. Když jsem v sezoně 2018/19 jezdil třeba do Prahy, anglicky se tam mluvilo hodně, to jsem v Polsku za pět let nezažil. Tady jsem z toho byl paf a je to super - v jakékoli restauraci nebo obchodě mě pozdraví anglicky, což mi dává domácký pocit,” překvapí svým pozorováním i nejednoho našince.

Z českých zvyklostí ho ale jedna dostala i trochu jinak. A týká se stravování. „Viděl jsem tu už dokonce smažený sýr ve formě burgru. Sýr v housce je ale hrozně suché jídlo, to mě fakt překvapilo, protože takhle to nejíme,” kroutí hlavou. „My můžeme mít smaženou zmrzlinu nebo smažené sendvičové čokoládové sušenky, prakticky skoro cokoli, ale ne sýr. To jsem tu v burgru viděl poprvé, ale když to tak funguje, je to v pohodě,” směje se vlasatý tvůrce hry, který si svou bujnou hřívu začal pěstovat před pěti lety na Slovensku.

„Do té doby jsem měl vždycky krátké vlasy, až tam jsem začal s těmihle dredy. Nevím, jak dlouho ještě vydržím a každý den přemýšlím o zkrácení, ale zatím se mi to líbí, je to už součástí mé vizáže a jsou to všechno moje vlasy, žádné fejky,” upozorní Američan.

Nepopírá ovšem, že občas mu jeho dlouhé těžké vlasy při hře i zacloní výhled. „Někdy jo, protože už to vypadá bláznivě dlouhé. Občas to nemám dost upravené a spadne mi to nebo to lítá všude kolem hlavy a musím tak mít vlasy na zápasy pevně svázané. A většinou je to pak v pohodě,” zdůrazní.