Lajny i po výhře! Za útočné doskoky

S RADKEM PUMPRLOU Ani jednu statistiku nevykázal dvojcifernou, proměnil jen dvě střely z osmi, ale tak nějak po pumprlovsku dokázal i tak být za svých 31 minut nejužitečnějším mužem nové Slavie při jejím historicky prvním vítězství v Kooperativa NBL.

Sklidil 8 bodů, 8 doskoků, 5 asistencí, 4 získané míče a 5 vynucených faulů a dnes odpoledne o tom všem mohl vyprávět, když před večerním tréninkem - jako jeden ze dvou otců mezi sešívanými - kočárkoval svého pětiměsíčního syna Vojtu.

Radku, jaká cesta vedla do vaší nové zásadní role? Nebo jako jeden z těch s větší zkušeností z NBL prostě takhle v dresu nováčka zabírat musíte?
Nějakou zodpovědnost tu cítím. Máme mladý tým a v jeho rámci se můžu považovat za toho lehce zkušenějšího. A asi nějaká zodpovědnost na mně je, tak jsem rád, že se to aspoň podle statistik takhle povedlo.

Nebudete nakonec vy tím hlavním vůdcem Slavie, jak se trochu začíná zdát z posledních zápasů, a neposune se bratr - hrající manažer spíš do role spirituálního lídra?
No, představa je to hezká (usmívá se), takovou roli by chtěl zastávat asi každý, ale brácha Pavel je taková persona, která ani nemusí ten svůj leadership ukazovat čísly, ale bude to ukazovat v šatně i celkovým vystupováním na hřišti, i když to v těch číslech nebude tolik vidět. Nemám tedy v plánu ho sesadit z role lídra týmu.

Je to teď osobně docela jiná situace, než když jste po sezoně 2020/21 odcházel z Ostravy, že?
Klub tehdy měl opci ještě na jeden rok, ale rozhodl se jít jinou cestou, takže mi smlouvu neprodloužil. Já už ale i během té sezony kalkuloval s tím, že při zkvalitňování projektu Slavie coby volný hráč budu mít jako jeden z cílů stát se jejím hráčem. V Ostravě tehdy skončil i trenér Bálint, což byl taky jeden z důležitých momentů, mně se otevřela cesta jinam a risknul jsem to do prvoligové Slavie.

Riskl jste to a nyní jste už jednou z jejích opor, stejně jako rozehrávač Rožánek, který v minulé sezoně nedostal mnoho příležitostí a minut v Kolíně a nyní dává nůše bodů. Když se použije trochu nadsázky, tak z klubu odložených se stávají nové hvězdy...
Může to tak být. Proč by se hráč, který někde nedostane takovou příležitost, nemohl ukázat jinde a stát se i lídrem? Ve světě sportu už takových pohádek byly spousty, kdy hráč, co roky sedí, dostane někde šanci a stane se hrdinou, nebo i legendou. Jako třeba Michael Jordan, který kdysi nebyl vybrán do prvního školního týmu, a pak dopadl, jak dopadl. (úsměv) A jestli to má být naše cesta, dávat nechci říct odpadlíkům, ale méně využívaným hráčům větší prostor, aby se za to mohli odměnit takovými výkony, tak proč ne? A pokud jde o Roberta, je na něm vidět, že se těšil, že si zahraje víc, tu roli a zodpovědnost cítí a zatím to, kvůli čemu do Slavie přišel, plní na sto procent.

Leckoho jste proti Olomoucku ohromili 23 útočnými doskoky, byl to jasný plán?
Trenér na to hodně dbá a hodně nám dává sežrat, když náš soupeř má víc útočných doskoků. Za každý nad stanovený limit při dalším tréninku běháme lajny a jinak nás před každým zápasem nabádá, abysme tam v útoku sami chodili. Naše sestava není právě vysoká, musíme to vynahradit bojovností, a když to bude takhle vycházet dál, bude to super. Není to ale náš primární cíl.

Po 23 doskocích to není cíl?
Možná pro trenéra ano, ale není to tak postavené. Nicméně každý útočný doskok je střela nebo útok navíc, a pokud se máme dvaceti doskoky prezentovat pravidelně, tak i to je cesta, jak vyhrávat zápasy, protože budeme mít dvacet útoků navíc.

Když sedm hráčů mělo aspoň jeden útočný doskok, vypadá to, že tomu věnujete náležitou pozornost.
Ukazuje to něco o našem výkonu. I bodově to bylo rozložené, každý si to vzal k srdci. A ono když jeden dva udělají dva dobré útočné doskoky, ostatní se s tím svezou, stejně jako když se povede zakončit dvě tři akce za sebou.

A to přitom máte jen tři hráče nad dva metry.
Na druhou stranu je to výzva pro malé hráče, že když jsme nižší, tak můžeme být hbitější, spousta míčů se odráží daleko a to je šance i pro jiné hráče než pro ty s výškou dva patnáct.

A za co přesně se v Edenu běhají lajny?
Máme daný limit asi osmi nebo deseti útočných doskoků, co smí mít soupeř maximálně, a za každý navíc běháme pak na tréninku jednu délku hřiště. Olomoucko mělo včera 12, tak uvidíme dnes večer na tréninku, co nás čeká (směje se). Doufám ale, že trenér na to tentokrát zapomene. My ovšem máme lajny i za každý obdržený bod nad osmdesát dva. Po přípravě v Písku, kde jsme dostali 110, to tak bylo velmi výživné. To jsme běželi vždycky čtyři lajny v kuse a ještě na to byl časový limit, aby se počítaly.

Útočný doskok byl s Hanáky jednou z hlavních ingrediencí k úspěchu, co pomohlo dál?
To nejhlavnější bylo, že jsme dokázali ubránit Olomoucko na 62 bodů, což je první velký klíč. A dát 81 je taky super, samozřejmě s podporou těch 23 útočných doskoků to šlo snáz. A dobrý byl náš týmový výkon, kdy se podílel větší počet hráčů.

Oficiálně uváděná stovka diváků na první domácí zápas je, předpokládám, zklamání, ale šlo v osm večer čekat něco výrazně lepšího?
Po pravdě mi přišlo, že aspoň vizuálně bylo v hledišti mnohem víc diváků. Jistě ale osm večer není ideální čas pro nikoho.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Radiožurnál Sport