MVP: Bráchovi v neděli musí stačit bábovka. A první Čech ve Faktoru?
Nezapírá to, protože ani nemůže. Bilance 10-2 o jedinou porážku za vedoucími polabskými šampiony a ocenění pro prvního MVP měsíce nového ligového ročníku hovoří za vše. S Pískem zatím prožívá sezonu snů.
„Jo, určitě. Daří se nám hlavně týmově, všechno si tu sedlo. Snad to bude pokračovat co nejdéle,” přeje si dvoumetrový pivot Sršňů Martin Svoboda, který v říjnu a v několika zářijových zápasech psal famózní průměry 18,6 bodu, 6,9 doskoku, 2,9 asistence a 4,9 získaného faulu za 29 minut, což mu nejvíc pomohlo k parádnímu ratingu užitečnosti 22,7.
Martine, dá se říct, že jediná domácí porážka, jež přišla Opavou, je zatím jen malým stínem na jinak skvělém startu do sezony?
Je to tak. To nebyl náš zápas, nesedlo nám to, ale stalo se a jedeme dál. Hlavně po tom, co jsme do sezony naskočili se střeleckou úspěšností kolem 55 procent, tak když to začalo jít dolů, už bylo znát, že se na body v útoku musíme víc nadřít. Až nedávno v Brně jsme se k tomu zase trochu vrátili, i když to není ještě ta super úspěšnost, ale oproti předchozím zápasům jsme se v útoku už tak netrápili.
A jak jste strávili „rychtu”, kterou vás v souboji o první místo počastoval doma ihned po svém výpadku v Děčíně mistr z Nymburka?
My už v minulé sezoně narazili na Nymburk pokaždé, když před tím někde prohrál, a letos se to stalo znovu. Takový tým si nemůže v lize dovolit prohrát dvakrát po sobě, takže na nás byli připravení a naopak my jsme nebyli plně koncentrovaní a dopadlo to, jak to dopadlo.
První rok jste na magisterském studiu pedagogiky, teď už je to učitelství pro druhý stupeň v kombinaci informatika - angličtina. Když jste stále víc se Sršni v televizi a jako jeden z nejlepších hráčů ligy se stále víc objevujete i v médiích, jste už známější tváří i ve škole, nebo zůstáváte nadále řadovým a víceméně anonymním studentem? 
Co se ale nejspíš změnilo, jsou očekávání vašich fanoušků. Je to tak?
Myslím, že fanoušci od nás čekají pořád to samé. Chodí na všechny zápasy, jezdí s námi i ven, a že by od nás teď očekávali medaile, bych neřekl. Hlavně chodí na ten náš hezký rychlý basket. Jistě - teď už se chceme dostat do A-jedničky, což - klepu na dřevo - by už letos mohlo vyjít a pak uvidíme, jak to půjde v play-off.
Ve vaší rodině teď máte sedmého a devátého střelce ligy, tedy vás a bratra Michala z Nové huti. V TOP 10 jste vedle desátého Richarda Bálinta jedinými Čechy, přičemž ještě nedávno jste v ní byli pouze vy dva. Co na takovou jízdu říkají rodiče?
Naši jsou určitě pyšní. Za mnou se snaží jezdit do Písku na domácí zápasy pravidelně, za bráchou, když hrají třeba v Jindřichově Hradci nebo teď u nás. Samozřejmě to sledují, i zápasy, na které nemůžou a jsou nadšení, že se nám takhle daří. A protože máme babičku s dědou v Třinci, tak mamka když za nimi jede, dostane se občas i na domácí zápasy Ostravy.
Mezi vámi a bratrem je v průměru rozdíl kolem jednoho a půl bodu. Máte spolu soutěž, nebo uzavřenou sázku, kdo bude v sezoně lepším střelcem?
Soutěží by se to dalo nazvat, na konci to bude zajímavé, ale sázku jsme si nedali.
V neděli vás čeká v Písku druhý vzájemný souboj sezony. Jak se u vás doma fandí?
Jelikož naši budou v Písku obklopeni sedmi sty našimi fanoušky, tak určitě budou muset fandit nám. V neděli bráchovi maximálně přivezou bábovku a to bude tak všechno. (směje se)
Ač letos hrajete o nějakých pět minut méně než loni, statisticky se stále pohybujete na podobných číslech a v tom nejvyšším patře ligy v bodech i v užitečnosti. Je tedy v omezenějším čase 27 minut třeba víc máknout?
Neřekl bych, že bych se na to extra soustředil. Nějak to vyplyne ze hry a že mám o pět minut míň, znamená, že jsem pak aspoň energičtější a víc to odjezdím. Nemyslím si, že těch pět minut je velký rozdíl, ale dlouhodobě určitě pomáhá, že pak nejsem tak unavený.
Když se na vás teď soupeři už zaměřují zřejmě víc než loni jako na nováčka, je těžší ta kvalitní čísla udržet?
Ono to pořád vyplývá z té naší rychlé hry. A pokud jde o obrany, ten rozdíl mi tam nepřijde. Asi to je i tím, že hodně týmů se obměnilo a ještě na nás nebyly tak připravené, když cizinci přesně neví, co od nás čekat. Takže bych neřekl, že to je horší.
Aktuálně je dokonce před vámi čtvrtý v užitečnosti spoluhráč Vojtěch Sýkora, který je i bez loňských triple doublů a s jen devíti body na utkání těsně za lídrem Varnerem z Ústí. Je to za vás úctyhodný počin? A dokázal se váš parťák adaptovat na to, že letos už toho na něm neleží tolik?
Když je čtvrtý, je vidět, že to zvládá skvěle. Jasně, nemá tolik bodů, ale přišel k nám na rozehru Matěj Burda, který docela body dává. A Vojta toho opravdu nemusí dělat tolik. Samozřejmě úctyhodné jeho umístění je, on ale vždycky míval asistence i doskoky a ty drží na stejné, ne-li lepší úrovni.
Dvakrát za poslední tři zápasy měl 17 doskoků a v průměru je o dva před vámi jako podkošovým hráčem. Cítíte se „zahanben”?
A ještě zpátky k vám. Aktuálně jste už třetí i v Kooperativa Faktoru, sledujete svou situaci letos pozorněji, když se zdá, že by se vás mohly týkat i prize money pro tři nejlepší? A je pro vás motivací stát se prvním Čechem na trůně této soutěže?
Oproti minulé sezoně to nesleduju o moc víc, pořád to beru jen jako krásnou odměnu. Rozhodně to není přednější než týmový výkon a jsem radši, když dáme jakýkoli koš, než aby mi to kluci házeli pořád nahoru. Vyhrát jako první Čech by byl samozřejmě krásný úspěch, ale priorita to není.
Podruhé jste se také ocitl v širší reprezentační nominaci před kvalifikací EuroBasketu. Jak si MVP NBL myslí na první průnik do užší čtrnáctky pro samotné zápasy?
Budete se muset kvůli týdennímu reprezentačnímu soustředění případně mset omluvit ze školy?
To bych si nějak domluvil, když jde o reprezentaci. My máme ve většině předmětů povolené tři absence, takže to zatím nebudu muset řešit.
