MVP s ohromným českým lvem v zádech!

S MVP MĚSÍCE LAMBEM AUTREYM A VIDEEM Leckdo v lecjakém zahraničí, kdo nyní na Česko hledí skrz prsty, by tohle od rodilého Texasana měl slyšet. 

”Cítím se tu bezpečněji. Když jsem do Česka přijel poprvé, nekoukali na mě lidi ve stylu, co tu pohledávám, ale chtěli mě poznat a neměli problém se se mnou dát do řeči. To se mi tu líbí a ze Států to neznám. A proto pro mě Česko tolik znamená a bude se mi jen těžko opouštět. Je teď pro mě domovem,” přiznává lídr ústeckých basketbalistů Lamb Autrey, mimo jiné i při vzpomínce na svůj první příchod do NBL v roce 2014, tehdy v roli posily Jindřichova Hradce.

A aby nebylo o jeho slovech jakýchkoli pochyb, odhalí rovnou svá záda, kde má ohromné tetování s podobiznou českého lva, nikoli vlajku s hvězdami a pruhy. Právě symbol české státnosti považuje za jeden ze dvou nejdůležitějších obrazů na svém těle. Tím druhým je biblický text na pravé paži velmi zbožného Američana, vytetovaný pod velkým basketbalovým míčem: ”Každý ať slouží druhým tím darem milosti, který přijal od Boha.”      

Určitě nepřekvapí, že Autrey za svou nejoblíbenější zdejší destinaci označil Prahu, jež okouzlila už spoustu jeho krajanů v lize. ”Mohl bych tam jezdit každý den a nikdy bych se nenudil. Moc mě baví procházky po Karlově mostě a všechna ta historie kolem. Je to o tolik jiné než u nás ve Státech,” říká chodící reklama na Česko v lehké narážce i na rodný Texas, jehož třetí největší město Dallas, počtem obyvatel se rovnající Praze, bylo založeno až v roce 1841.

Je nutné dodat, že když rozehrávač mluví o pocitu většího bezpečí života pod vrchem Říp, říká to jako Afroameričan, který má lecjaké zkušenosti s nyní v zámoří i v Evropě velmi sledovaným a vypjatým tématem rasismu všeho druhu.  

”Zrovna jsem o tom mluvil s jedním kamarádem. Pár dní zpátky byl ve Státech zastřelený člověk, když policistka místo taseru použila pistoli, a pak se řeklo, že šlo o nehodu. Ona ale u policie sloužila 26 let a najednou zapomene, odkud se bere pistole? Pro mě je tohle příklad rasismu a tečka. A je to i příklad ignorantství.”


Podle ústeckého rozehrávače je rasismus něčím, co je učeno, protože soudí, že člověk si ho nemůže osvojit sám. ”Když jsou třeba dvě děti jiných barev pleti, ty si jen chtějí hrát a je jim jedno, kdo je jaké barvy. A pro mě je to stejné i s námi všemi - všichni jsme různí, máme různá vyznání, kořeny, výchovu. A vždycky to bude o tom, aby lidi chápali, že jsme jiní, protože právě v tom je krása - že jsme každý jiný.”

Rozehrávač je přesvědčen, že nikdy nebude klid, dokud se lidé navzájem nebudou přijímat takoví, jací jsou. ”Jistě nemusíte souhlasit se vším, co druzí dělají, ale proto je nemusíte nenávidět. Nikdy nebudu chápat, proč je tolik nenávisti vůči někomu jiné barvy pleti. Obzvlášť jako Afroameričan tohle vidím kolem sebe denně, což mě hrozně štve. Sám jsem byl vychován tak, že nenávidět není správný přístup. Pořád musím být schopný mít lidi rád, i když se ke mně nechovají dobře. Myslím ale, že úplně takhle to nikdy nebude fungovat. Pro mě to však není lehké přijmout, a i proto přátelům přiznávám, že se nebudu do Států vracet s nadšením, protože se tam necítím bezpečně. A to jde přitom o mou rodnou zemi,” mrzí ho.

Na ”své” Česko se ale může zatím plně spolehnout. Nejčerstvějšího uznání se mu dostalo v Kooperativa NBL, kde byl za své výkony zvolen MVP března. SLUNETU v něm dovedl k bilanci 4-1 průměry 20 bodů, 9,4 doskoku, 7,8 asistence i 50procentní úspěšností trojek a 86procentní úspěšností trestných hodů, což mu dalo úžasný průměr užitečnost 30,4.

”Určitě šlo o můj nejlepší měsíc sezony. S novým koučem Šotnarem, který mě nechal hrát mou hru, šlo hodně nahoru moje sebevědomí. Trenér je jen o dva roky starší než já a to je ”cool”. Je velmi otevřený k názorům nás hráčů, a když vidíme na hřišti něco, co on z lavičky vidět nemusí, je ochotný si to vyslechnout,” pochvaluje si Autrey, který na měsíc dostal jako tradiční odměnu vůz Hyundai i30 N.

Majitel rychlostního rekordu v hodnotě 225 kilometrů v hodině, jejž dosáhl na amerických silnicích, ale ještě neví, kam si vyrazí. ”Nejsem vyloženě člověk na vyjížďky, rád se procházím venku, a pokud se smí do haly, rád jsem hlavně tam. A umím se dobře zabavit i v ”lockdownu”. TikTok nebo Instagram, to je moje zábava.”

Jako hráč nabíjející se z energie fanoušků se i Autrey musel naučit v této sezoně vyrovnávat se s prázdnými hledišti ligových hal. Jak to dokázal?

”Člověk se musí vrátit ke kořenům a uvědomit si, proč vůbec basket hraje. Já tak pořád myslím na své dětství, kdy jsem nehrál před diváky. Hrál jsem proto, že jsem tu hru měl rád. A i teď to na hřišti cítím stejně. Jasně, vždycky jsi rád, když tě lidi povzbuzují k vítězství, ale nemůže to být tak, aby jen na tom závisela tvoje výkonnost v zápasech. Hraješ pro svůj tým a proto, že tu hru miluješ,” zdůrazňuje chlapík, který si povšiml rozdílného vnímání koronavirové pandemie v Česku a ve své domovině.  

”Rozdíl v přijatých opatřeních byl velký. Ve Státech jako by si mysleli, že covid nikdy neexistoval. Spousta států už je v podstatně opět otevřená. A i když covidové případy přibývaly, nebrali to tak vážně, protože jsou tam hodně ve hře peníze, o které by se přišlo. Kdežto tady, jak vyprávím i svým přátelům v USA, restrikce stále trvají, jde jim tu o lidi, což mně přijde jako dobré a rozumné. A v Americe jim to připadá bláznivé, protože oni už mohou dělat prakticky všechno,” kroutí hlavou Autrey, který klepe na dřevo, že jeho rodina zatím i přes několik zaznamenaných případů přestála vše relativně ve zdraví.

Ač fanatický sběratel basketbalových bot s fajfkou nedá dopustit na svou ”adoptivní domovinu”, za řadu let strávených v Česku se pochopitelně ani on nevyhnul některým cizozemským nástrahám. Jako při první návštěvě sauny, kde gestikulace anglicky nehovořící pokladní musela mladého basketbalistu poněkud zaskočit.     

”Ve Státech si i v sauně musíte na sebe něco obléct, ale když jsem přišel dovnitř tady, paní u vchodu na mě spustila česky a ukazovala na moje trenky, abych si je sundal. Já na to, že to nejde, ale ona byla neodbytná a že musím, tak jsem jí řekl ”moment”, šel se podívat za roh a viděl, že jsou tam všichni nazí. Tak jsem se rozloučil a odešel. Celá ta scénka byla fakt vtipná,” chechtá se i dnes Autrey, který se nicméně přizpůsobil novým zvyklostem a už za pár týdnů vyrazil do české sauny ”na adama”.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Radiožurnál Sport