Lions J. Hradec

96:87

22
23

48
36

75
68

SLUNETA Ústí nad Labem

Lions stále žijí. Stejně tak Sluneta

Přestřelce u Vajgaru dominoval ústecký mini rozehrávač Anthony s 34 body, leč trio dvacetibodových Lions – Zuzák (23+14 doskoků, TH 11/11, MVP utkání), Wright (23+14 doskoků) a Lamar (20+6 asistencí) - mělo nakonec větší hodnotu. Jihočeši se tak po vítězství 96-87 udrželi na distanci 1 výhry za 11. Brnem a o tom, kdo se vyhne baráži, se rozhodne až v posledním kole. Výhodu tu má mmcité, jež sice míří do Prostějova, jenže Lions jedou do Pardubic, které stále bojují o 4. místo. V případě, že by uspěli jen Lions a dorovnali tak bilanci Brňanů, pošlou je do baráže na vzájemné zápasy.

Ústí musí v posledním kole porazit Opavu a doufat v prohry Turů i Ostravy. Jinak se ho play-off týkat nebude. 

Jihočeši si o výhru s Pandami řekli v kulise 650 diváků bilancí útočných doskoků (19-6), ztrát (9-19) a bodů zpod koše (46-32). Měli o 20 střel z pole víc, což jim pomohlo vykompenzovat 38procentní střeleckou bídu. Ústí tak při děravé obraně nakonec nespasily ani vynikající dvojky (41/26). V dresu Slunety Anthonyho doprovodili Pecka (16+9 doskoků), Jiříček (10+10 doskoků) a Čarnecký (10+8 asistencí).

Lions využili hluché a ztrátové období soupeře v prvních 6 minutách druhé čtvrtky k vybudování náskoku (44-28, Wright 14), jejž pak i s výkyvem na konci třetí čtvrtky (z 71-55 na 73-65) udrželi až do konce, byť Sluneta se při finiši dostala 3:36 do konce ještě na 84-81. Pak ale zabrali domácí Američané a příliš ztrácející hosté už nenalezli odpověď. 

Karel Forejt (kouč Lions Jindřichův Hradec): „My jsme výhru víc chtěli. Bylo to na nás vidět, že chceme vyhrát a touto výhrou jsme si uchovali šanci do posledního kola bojovat o přímou záchranu. V zápase nám nechyběla vůle. Chtěli jsme po většinu času odvést maximum v obraně. Mohli jsme se opřít o doskok. Jediné, co mě občas přivádělo k šílenství, byly naše neproměněné jasné šance, ale to bohužel trvá již několik zápasů. Málem nás to stálo zápas. Soupeře nelze ani na chvíli podcenit, nebo si myslet, že je zápas hotový. Ústí má velký potenciál na trojkové linii a já jsem se uklidnil až minutu před koncem.“

Martin Stavěl (asistent SLUNETA Ústí): „Výhra domácích nebyla zasloužená proto, že přes 30 minut vedli, ale za to, s jakou vůlí do utkání šli. Je vidět, že hrozba baráže byla tou největší motivací. Dali do toho spoustu energie a hráli jako o život. Nemůžu říct, že by to moji hráči odchodili, nicméně na nich zdaleka nebylo vidět zaujetí a chuť vyhrát zápas, jakou jsem viděl na hráčích Hradce. Hráli doma a zápas vyhráli. My jsme si v prvním poločase nedokázali vůbec poradit, i přes to, že to byl jeden ze dvou či tří úkolů, s rychlým protiútokem soupeře. Dostali jsme 17 bodů z protiútoků za poločas a to je hrozně moc. Pro mě jako trenéra docházelo k naprosto šíleným situacím, kdy dostaneme koš z rychlého protiútoku po šestkách, což svědčí o momentální nekoncentrovanosti hráčů. Celý zápas jsme hořeli na doskoku, soupeř doskočil 19 míčů v útoku. Přestože neměl žádnou zázračnou úspěšnost střelby, tak měl jednoduše o 20 střel víc. Nevím, co by se muselo stát, aby tým, který má o 20 střel víc, prohrál. Po střeleckých hodech, které jsme měli proti Děčínu, navíc přišel půst. Bál jsem se toho, většinou to tak bývá a také se to stalo. I přesto, že si myslím, že jsme si zápas nezasloužili vyhrát, tak tam byl moment v poslední čtvrtině, kdy jsme psychicky byli trošku výš, ale v ten moment jsme udělali 3 rychlé ztráty za sebou a bylo po tom „momentu“, které jsme mohli využít, a zápas se zde lámal.“