Když tě žena vyhecuje až k ceně MVP

S MVP LEDNA LEE SKINNEREM A VIDEEM Cherchez la femme. Okřídlené „za vším hledej ženu“ platí i pro tohoto Američana. Na sto procent! Loni v létě doma ve Státech potkal novou lásku. A jako profi basketbalista aktivní na evropských palubovkách neprovedl špatnou volbu – jeho přítelkyně, krajanka, je volejbalistka momentálně lokalizovaná ve Francii. 

Jenže v rozehrané sezoně - a covidové době k tomu - by šlo během ligy spíš o klasickou distanční romanci. Anebo ne? Ne, když máte kliku. A když opravdu milujete.

„Přály nám okolnosti na začátku sezony, kdy byla česká liga na skoro měsíc přerušená. Vyrazil jsem tak asi na dva týdny do Francie. A přes vánoční svátky jsem to zopakoval,“ začíná vyprávět kolínský Medvěd Lee Skinner o své zatím celkem dobrodružné sezoně, pro kterou musel najít i pochopení u vedení klubu. Tomu se ale královsky odvděčil.

„Když jsem se po Vánocích vrátil, začal jsem v lize opravdu „řádit“. Takže čím lepší vztah, tím víc se mi daří. A tady jsem se navíc mohl koncentrovat už jen na basket,“ říká 28letý power forward, který leden odpálil třemi super výkony proti Pardubicím, Ústí a Opavě s průměrem 30 bodů a efektivitou 40! A protože ani pak plyn neubíral, stal se suverénním způsobem MVP ledna v Kooperativa NBL, když třetímu týmu tabulky pomohl k téměř dokonalé bilanci 6-1.

„Přítelkyni musím dát za tyhle výkony kredit. Zklidnila mou mysl a tohle je výsledek,“ pochvaluje si Skinner, který v lednu psal průměry 24 bodů, 11 doskoků, 4,3 asistence na 1 ztrátu, když trojky měl přes 48 procent (35/17), dvojky 64 (75/48) a trestné hody 75 (28/21). Jeho průměr užitečnosti (34,4) byl dokonce o deset vyšší, než jaký v lednu natočil ústřední dirigent týmu a dlouho jednoznačný lídr Kolína Adam Číž.


Teď už Skinner parťáka prakticky dorovnal i v rámci celosezonního hodnocení užitečnosti, kde je Číž třetí za mírně odskočeným šéfem ligového pořadí Jakubem Šiřinou z Opavy a za téměř shodná čísla vykazujícím Ondřejem Sehnalem z pražského USK.

Američan českého spoluhráče dorovnal i oceněním MVP měsíce. A teď jsou oba mezi kandidáty i na nejužitečnějšího hráče celého ročníku.

„Že bychom o to ale s Adamem soupeřili a chtěli o cenu jeden druhého připravit, to si nemyslím. Náš tým by pak nehrál dobře, nechtěli bychom si tolik přihrávat. Pro nás je nejvíc týmový úspěch, a až pokud to potom někomu vynese cenu, bude to skvělé,“ podotýká Skinner, jejž ale Číž coby MVP listopadu přece jen trochu motivoval. Získal totiž na měsíc do správy tradiční cenu – vůz Hyundai. Ovšem rozehrávač Číž jako první testoval nový model i30 N.

„Byl jsem motivovaný už předtím, ale když jsem to auto viděl u Adama, chtěl jsem ho ještě víc. Je dost hlasité a připadáte si v něm jako opravdový pilot v „Need for Speed“ nebo ve „Fast and Furious“,“ zmiňuje filmy s nadupanými „kárami“ zjevně automobilový fanoušek, který v této oblasti rozhodně není typickým Američanem.

V USA je totiž už dávno ztraceným uměním řízení vozů s manuální převodovkou, což je případ právě nové Skinnerovy „hračky“. On se ale bát nemusí, neboť už nějakou dobu řadí jako mazák.

„Hned během úvodní sezony mého prvního angažmá v Kolíně mě s pákou a spojkou naučil jezdit můj tehdejší americký spoluhráč Jimmie Hunt. Šlo mi to rychle a poslední dva roky, které jsem strávil v Interu Bratislava, jsem tohle umění rychle oprášil. Dostal jsem od klubu auto s manuálem a byla to velká zábava. Někdy jsem si pustil nahlas muziku a jel se jen tak projet po městě,“ přiznává.

Stejně jako teď po Kolíně burácí Skinnerův „závodní stroj“, pálí po ligových palubovkách i jeho tým, který je nezastavitelný především z trojkového oblouku. Odtud posílá do obručí soupeřů 13 přesných projektilů na zápas, trojkových pokusů má dokonce víc než dvojkových a v tabulce už útočí i na pozici dlouho neotřesitelně druhé Opavy.

„Všichni kluci u nás si věří a věříme si i navzájem. Já sice nikdy nebyl trojkařem, ale Adam nám pořád říká, když jste volní, střílejte a nebojte se. My se vždycky snažíme navzájem hledat a pokoušíme se o co nejlepší pozici, přičemž jako tým střílíme tuhle sezonu fakt dobře. A moc nás baví tak hrát,“ oceňuje kolegy Skinner, jemuž při současném stylu nezbývalo, než se po trojkově ostýchavém úvodu sezony přizpůsobit. A jeho oblouková bilance z ledna potvrzuje, že tuto lekci zvládl na výbornou.

„Makám na tom každý den. Kouč nám dává při trénincích na střelbu dost času a kluci i trenéři mi věří, což mi pomáhá se nebát, když je v zápase ten správný čas vystřelit.“

I podle kolegů se Skinner od startu sezony v řadě ohledů velmi zlepšil. A vše určitě nelze „svádět“ jen na novou lásku. Forward má sám pořádnou motivaci, zvlášť po nedělním dobytí stříbrné medaile v Českém poháru. „Stoprocentně! Cílem je dojít co nejdál i v ligovém play-off, snad to vyjde až na finále,“ zasní se pár dní před začátkem nadstavbové části chlapík, který je ze všech Medvědů během hry vůbec nejvíc slyšet.

Jeho pusa se skoro nezastaví, když spoluhráčům udílí různé pokyny, upozornění či povzbuzení. „Když jsem s basketem začínal, vedl mě trenér, který vždy kladl důraz na dobrou komunikaci ve hře. Někteří hráči s tím měli problém – neuměli se projevit, hlasitě mluvit a celkově nebyli slyšet. U mě je to ale tak - čím jsem starší, tím víc o mně na hřišti víte. Je pro mě důležité komunikovat a pomáhat tak spoluhráčům. Mám rád pocit, když jsem na hřišti dost slyšet,“ zdůrazní Američan, který má i jednu vlastní speciální hecovačku.

Když během pohárového čtvrtfinále získal v útoku faul po náročném přetlačování se soupeřem, na celou halu česky zařval: „Moc malýýý!“

Ale proč zrovna tohle?

„Myslím tím, že mě soupeř nemůže ubránit. Ovšem nemyslete si, respektuju každého, dokonce jsem se ptal i spoluhráčů, jestli nezacházím příliš daleko. Řekli mi ale, že nejde o nic neuctivého, za což jsem rád, protože jsem hráč, který potřebuje projevovat emoce,“ směje se.