SLUNETA Ústí nad Labem

56:103

18
25

37
46

39
79

Tuři Svitavy

Šokující dění na severu!

Byl to čtvrtina snů svitavských dějin. Letošní sezony v celé lize. Možná nejen této sezony. A vzhledem ke kvalitě soupeře to jde celé ještě na druhou. Tuři se po už tak skvělé první půli v poločase museli napít „kouzelné šťávy gumídků“, protože co předvedli ve třetím dějství v Ústí, bylo dechberoucí představení. Tým proměnil ve zlato  prvních 10 pobytů v útoku, třikrát se Tuři trefili i s faulem, včetně Slezákovy trojky, a za pět minut ulétli z poločasových 37-46 na 39-70! I když pak poprvé návštěvu útočné poloviny košem nezavršili, jejich náskok rostl stále, až na 39-79 po 30 minutách. Třetí čtvrtinu tak vyhráli s 11 body nebývale aktivního Aikena neuvěřitelným skore 2-33, přičemž posledních 6:45 natáhli šňůru 0-19!

Už v první půli ale Východočeši potvrzovali, že aktuálně hrají nejlepší basketbal v lize – skvěle organizovaný, trpělivý, s rychlým vířením v postupném útoku, kde obrany často nestíhají bleskový pohyb míče a spoustu extra pasů na otevřené střelce. Právě takhle – po s větrem závodících předávkách míče - padlo několik trojek Turů v první půli. Další body tým přidal po mistrně provedených pick-and-rollech nebo nekompromisních nájezdech. Mladá puška Puršl se pod košem dokázal prosazovat i proti zkušeným Houškovi se Štefflem. Domácí nestíhali hasit tolik požárů najednou a sami se v útoku na své body hodně nadřeli. Když snížili z 24-42 na 35-43, ještě chvíli doufali v návrat do zápasu. Tyhle naděje však hned po nástupu do druhé půle vzaly za své.

Svitavy při drtivém triumfu 56-103 dominovaly z trojek (23/1 – 32/14) i z nevídaně efektivních dvojek (52/21 – 34/27), navíc za celý zápas ztratily jen 5 míčů a převaha domácích na útočném doskoku (15-5) jim tak nemusela vadit. Střelce vedli Aiken (23+8 doskoků, z pole 11/11), Slezák (17+6 asistencí, trojky 9/5), Puršl (13+8 doskoků) a Teplý (13). Jen 11 minut s 5 body odehrál Kovář a 14 minutami bez bodu se mihl ústřední skórer týmu O´Brien. Tuři výhrou dorovnali bilancí druhého Děčína (13-6).

Jediným dvojciferou domácích byl Houška s 13 body a 10 doskoky.
 

Lubomír Růžička (kouč DEKSTONE Tuři Svitavy): „V první řadě jsem velmi rád za to, jak jsme se zde prezentovali. Myslím, že jsme na útočné polovině předvedli výborný výkon, 32 asistencí hovoří za vše. Po porážce s Nymburkem, kdy se nám příliš střelecky nedařilo, jsme ukázali výbornou mentalitu. Řešili jsme dvě komplikace v základní sestavě, protože Sean Obrien nastupoval s horečkou a Luboš Kovář měl menší potíže s ramenem. Nakonec nás to ale nepoznamenalo, za výhru v Ústí jsme rádi. Samozřejmě mi bylo až líto domácího trenéra, který tu celý rok odvádí výbornou práci. Porážka doma skoro o 50 bodů je samozřejmě hořká, ale myslím, že Sluneta se z toho oklepe, má na to dost zkušený mančaft. Nás nyní čeká pohárové utkání v Děčíně, takže musíme zůstat nohama na zemi, protože v Děčíně to bude asi jiná písnička. Mají odlišný styl hry, než Ústí, takže musíme zase přepnout, abychom uspěli.“

Antonín Pištěcký (kouč SLUNETA Ústí): „Gratulujeme soupeři k parádnímu výkonu od první do poslední minuty. Těžko se to hodnotí... My jsme do zápasu vstoupili s nějakou obranou ve cloně na míč, Svitavy nás měly výborně přečtené, posouvaly dobře míč, byly na to připravené. My jsme si také říkali, že víme, stejně jako soupeř, co kdo bude hrát, jsou to takové taktické šachy. Soupeř si ale výborně vytvářel volné pozice, nicméně i přesto, jsme se dokázali na konci poločasu dotáhnout díky tomu, že jsme trefili pár střel a zapli jsme i v obraně. Bohužel dnes to bylo tak, že když se nám střelba nedařila, přestali jsme i bránit. V poločase jsme si k tomu něco řekli, chtěli jsme změnit obranu, bohužel se nám to vůbec nepodařilo a od začátku druhého poločasu to bylo vraždění neviňátek. Těžko se k tomu hledají další slova, prostě jsme prohráli zápas a musíme jít dál.“