Novinky

Nevšední cestou na finále s chodcem Petrem

S PETREM CZUDKEM Byl to až surreální výjev. Do druhého finálového duelu zbývalo nějakých 80 minut a kouč domácího týmu si to osaměle štrádoval ulicemi Opavy. Jen s letní bundou hozenou ležérně přes rameno. Jako by šlo o řadového fanouška, který bezstarostně míří za zábavou na první finálové utkání v Opavě po 15 letech. Tu strávil kousek z třičtvrtěhodinové cesty v družném hovoru se starším příznivcem, který kvůli tomu sesedl z kola, tu někoho pozdravil na zahrádku před hospodou. Stejných 45 minut absolvuje na své pochůzce do haly i zpět každý běžný den. A v ten neběžný nemínil dělat výjimku. Člověk si v tu chvíli zkoušel představit takového Željka Obradoviče, jak si to mašíruje podél Bosporu na finále turecké ligy, zdraví se s fanoušky a minutu sem, minutu tam vůbec neřeší…

O hořkém bronzu i další metě Turů

S JIŘÍM WELSCHEM A JIŘÍM JELÍNKEM Jen skončil až překvapivě jednoznačný rozhodující duel o třetí místo a pověsili mu na krk bronzovou medaili, byl ze všech stran zasypán jednou neodbytnu otázkou: „Bylo to naposled?“ A 38letý rozehrávač pardubické Beksy Jiří Welsch, jejž z hlediště při utkání sledovali otec i starší bratr Petr, podle předpokladů odpovídal: „Rozhodnutý o tom, jestli skončím, nebo ne, ještě nejsem. Uvidíme, co přinesou nejbližší týdny, až získám nějaký odstup.“

Tuři se vrátili do hry o bronzový jackpot!

ECHO DUELU 2 O BRONZ Svitavští Tuři všechno vsadili na sedmičlennou rotaci a taženi pět dvojcifernými střelci prodloužili svou naději na první ligovou medaili a také na kvalifikaci o Ligu mistrů, již by si bronzový celek Kooperativa NBL měl zajistit. Jejich vítězství na domácí půdě (83-75) ve druhém utkání o 3. místo mohlo být i mnohem jednoznačnější, ale za stavu 67-46 13 minut do konce se hosté z Pardubic ještě vyhecovali k závěrečnému finiši a po 37 minutách přirazili na 75-70. Blíž je ale domácí nepustili a srovnali tak sérii na 1-1. 

Jakub Houška z hráče asistentem. A kouč kacířem

DĚČÍNSKÁ UDÁLOST Po 15 letech v lize, z toho po čtrnácti strávených v dresu Válečníků, uzavřel svou kariéru na nejvyšší úrovni 35letý kapitán Děčína Jakub Houška, o pár měsíců nejstarší hráč pátého týmu letošní sezony. V klubu mu aktuálně skončila smlouva a od vedení dostal nabídku pokračovat v roli asistenta kouče Pavla Budínského. „A já to přijal,“ oznámil pro klubový web pivot, který u Válečníků dál povede i chlapecké týmy U11 a U12, a aktviní bude nově i v klubovém marketingu.

Sokoli propásli nadějný náskok

ECHO ZÁPASU 1 BARÁŽE O NBL Po prvním barážovém duelu mohou litovat vítězové první ligy z Hradce Králové, že nevyužili své nejsilnější sekvence k vytěžení výhody pro nedělní domácí bitvu, která se odehraje v hale Třebeš od 16 hodin. Východočeši během tří a půl minuty na přelomu poločasů unikli z 37-40 až na 41-57, když je táhli Marquardt s Ondřejem Peterkou, jenže od stavu 49-63 pozvedl k činu svou pravačku lídr Jihočechů Upchurch, který nakonec 34 body včetně pěti trojek dovedl Lions k těsnému vítězství 96-93.

Dunkující vypravěč Miroslav a nezlomený Viktor

S MIROSLAVEM KVAPILEM A VIKTOREM PŮLPÁNEM Jeho dunky, byť klidně ze stoje pod košem, vynikají ohromnou dynamikou a nabíjejí energií i lavičku, která pak skáče jako jeden muž a točí ručníky nad hlavou. A stejná lavička Opavy je pak vyřízená, když dojde na rozhovor s chlapíkem, který se stal nečekaným top skórerem Slezanů při druhém vítězném duelu semifinále na pardubické palubovce. Hned několik spoluhráčů bylo po zápase zvědavých na to, jak velká slova jejich „pružináč“ při hodnocení famózního stavu 2-0 použije, a kolik jich vlastně bude. Power forward Miroslav Kvapil však v Opavě nemá roli mluvčího, je tam od toho, aby tým po 15 letech pomohl dotlačit až do finále. A to mu zatím jde víc než dobře.    

Dvojnásobnou loupež jistil tajný trumf!

VIDEOECHO ZÁPASU 2 SEMIFINÁLE Zápas byl sotva 14 minut starý a hlediště v pardubické hale (1162 diváků) nevycházelo z údivu. Po Duelu 1 se ve městě perníku nečekalo, že se útok domácích nějak zásadně promění, ovšem stav 17-40 po trojce opavského snajpra Jurečky znamenal pro Beksu už stav takřka klinické smrti. Domácí se v závěru poločasu ještě zvednuli a šňůrou 10-1 snížili na poločasových 27-41, což ještě vyvolalo dílčí naději. Jenže většinu třetí čtvrtiny i náhradnická legie Slezanů, bojující na hranici sebeobětování, ale zároveň s ohromným nadšením, nedala soupeři „čuchnout“, a až když váznoucí útok i střelba přivodila snížení Pardubic na hranu deseti bodů, musel 12 minut do konce zpátky na kurt lídr hostů Šiřina.

Dejte mi minuty a nezastavíte mě!

ZAJÍMAVÁ ČÍSLA ČTVRTFINÁLE A pak že v týmu mistra nejde v české lize vyniknout! Jen je třeba dostat trochu větší prostor. Důkazem je produkce nymburského power forwarda Martina Peterky, který byl za svých v průměru 20 minut ve čtyřech čtvrtfinálových zápasech s Kolínem nejen nejlepším střelcem mistra s průměrem 15 bodů, ale i číslem 7 celého play-off. Ba co víc – s průměrem 21,8 měl i vůbec nejvyšší užitečnost z posádek všech osmi celků a oproti dlouhodobé části své číslo více než zdvojnásobil.

Dva dny jsem tu myšlenku vytlačoval!

S JIŘÍM WELSCHEM Jako by v poločase dočerpal „do své motorky“ z roku 1980 speciální pohonnou směs. Do protiútoků od startu třetí čtvrtiny létal neúnavně, jako by už v první půlce nemusel nahánět o dekádu mladšího soupeře Donalda Robinsona. A stál tak u zrodu klíčového náskoku v sedmé postupové bitvě ukrutně náročné čtvrtfinálové série s Ústím. Po odkroucených více než 26 minutách pardubický playmaker Jiří Welsch ale nevypadal příliš vyčerpaně. Jako by těch 38 let bylo někomu jinému. „Na semifinále s Opavou mám sil ještě hodně. Moje baterky jsou pořád čerstvé a budu to rozbíhat dál,“ ubezpečil při svém ohlédnutí za rozhodujícím sedmým duelem.

Ten, co dunkuje proto, aby nemíjel dvojtakty

S VÍTĚZEM KOOPERATIVA FAKTORU 2017/18  Přísně vzato, obě sestry Alexandera Madsena v této sezoně sourozence výrazně předčily. Vlastně víc už ani zvládnout nemohly. V neděli se staly šampionkami Finska ve volejbalu, tedy dominantní disciplíně této sportovní rodiny. Ač jim bratr aktuálně devátým místem pražského USK v české basketbalové lize nemůže konkurovat, na jiném poli se vytáhl maximálně – stal se nejatraktivněji hrajícím borcem soutěže, neboť ovládl statistiku Kooperativa Faktoru, měřící právě efektnost hry jednotlivých hráčů. Jeho sezonní průměr činil 6,6 faktorového bodu a finský letec s ním jasně porazil druhého Russella Woodse z Ostravy a třetího Ladislava Pecku z Ústí.